Kniha vychází z výzkumu ekonomů a historiků zabývajících se hospodářskými dějinami a prezentuje srozumitelně současné poznatky o velké hospodářské krizi, nejdůležitější ekonomické události dvacátého století.
První kapitola popisuje prosperitu, kterou lidé prožívali během dvacátých let, a staví ji do protikladu s krizí z počátku třicátých let. Druhá kapitola vysvětluje, proč se velká hospodářská krize objevila a proč byla tak dlouhá a hluboká. Ekonomické nástroje potřebné pro tuto analýzu jsou blíže vysvětleny v první části této kapitoly. Další dvě kapitoly zkoumají různé oblasti zotavování z velké hospodářské krize a studují důvody, proč bylo oživení pomalé. Poslední kapitola se zabývá druhou světovou válkou a historickým odkazem velké hospodářské krize. (přehodnocení jejích příčin a následků)
Joseph Alois Schumpeter v oblasti společenských a humanitních věd trvale patří mezi nejvýznamnější a nevlivnější autory dvacátého století. Jeho myšlení i práce zásadně ovlivnily další vývoj v poznávání souvztažností ekonomie, politiky i společnosti jako celku. Jeho nejznámější práce Kapitalismus, socialismus a demokracie je pozoruhodnou analýzou souvztažností kapitalismu a socialismu, která neotřelým a již řadu desítiletí akceptovaným způsobem identifikuje jejich problematická místa. Jedná se o jednu z klíčových prací společenských věd dvacátého století.
Ekonomický přístup k přírodě spojovaný s růstem zisků, pohybem kapitálu, příchodem stále nových technologií a postupů, je často považován za protipól péče a úsilí o kvalitu životního prostředí. Cílem této práce bude analýza právě takovéhoto přístupu. Představíme alternativní přístup ke státní politice životního prostředí, kterým je tržní přístup k ochraně životního prostředí (Free Market Environmentalism – FME). Zamyslíme se nad tím, zda se jedná o hospodářsko-politický směr přinášející nové koncepty a řešení stávajících a stále nově vznikajících problémů týkajících se vzácných přírodních zdrojů, či se jedná o návod k devastaci přírodních krás a zdrojů. Pokusíme se ukázat, jaké důsledky a možnosti s sebou nese růst blahobytu ve společnosti, a za jakých podmínek vzrůstá touha lidí po zlepšování kvality lidského života, tedy i po prostředí, ve kterém tito lidé žijí.
Ve 2. kapitole se budeme zabývat ekonomickou analýzou a opodstatněním Free Market Environmentalismu. Pokusíme se vysvětlit, zda je ekonomie i na poli životního prostředí tím pravým
„rádcem” při řešení problémů. Jinými slovy, zda životní prostředí je ekonomickým statkem a následně, zda není statkem lišícím se od ostatních statků, jež ekonomové uznávají jako statky tržní, a nevyžaduje tedy i jiné zacházení. Představíme si základní ekonomické principy fungování naší společnosti a pokusíme se je aplikovat na přírodní statky.
3. kapitola bude místem pro představení teoretického konceptu Free Market Environmentalismu. Budeme svědky jeho vzniku a pokusíme se odhalit vliv jednotlivých škol, které sehrály úlohu při utváření teoretického rámce tohoto přístupu. Kapitola nám bude dále sloužit jako podklad, na jehož základě dokážeme stanovit možnosti aplikace, či naopak omezení ze strany FME pro jednotlivé oblasti přírody.
V další (4.) kapitole se již zaměříme na jednotlivé „části” přírody a příklady problémů, jež se v nich objevují. S pomocí teoretických znalostí o Free Market Environmentalismu se poté pokusíme popsat možný postup řešení, nebo budeme přímo sledovat historické příklady jeho aplikace. Postupně budeme hovořit o půdě, vodě, živé přírodě a vzduchu a budeme hledat, zda pro problémy vznikající v těchto odlišných oblastech životního prostředí můžeme najít společný „recept řešení”. Cílem této kapitoly nebude popsat detailně několik vybraných případů. Tato kapitola by naopak měla sloužit jako vzorek skutečných řešení z praxe, ale především možností, jež Free Market Environmentalismus díky své flexibilnosti nabízí budoucnosti.
V závěrečné části práce provedeme shrnutí našeho bádání, ve kterém vysvětlíme, proč nelze věřit katastrofickým vizím budoucnosti. Ukážeme, že náš optimistický pohled na budoucnost není pouhým planým optimismem, ale výsledkem porozumění tomu, jak lidé za pomoci vědy ve svobodné společnosti dokáží své problémy řešit.
V knize De Moneta Mikuláš Oresme představuje plnohodnotnou etiku peněz a ukazuje naprostou nemorálnost peněžního monopolu v rukou státu a sociální dopady znehodnocování. To může znít zcela moderně, ale Oresme žil a psal před sedmi stoletími.
Oresme, pravděpodobně nejgeniálnější vědec 14. století, byl také matematikem, muzikologem, fyzikem, filozofem, ekonomem a teologem. Jeho každodenním zaměstnáním byl biskup a poradce francouzského krále.
Zejména Oresmeho ekonomické myšlení je plné důležitých předrakouských poznatků. V tomto díle předjímá Greshamův zákon, tvrdí, že peníze nejsou majetkem státu, a podrobně zdůvodňuje, že peníze patří především obci a jednotlivcům.