Počty zvířat držených v nelidských podmínkách ve velkochovech a zabitých pro lidskou potřebu dosahují desítek miliard ročně. Už tento prostý fakt přirozeně vyvolává jednu ze základních filosofických otázek: Je naše jednání správné?

Dvojice studentů se na to v této krátké knize snaží najít odpověď formou čtyř sokratovských dialogů. Autor jejich ústy artikuluje nejen své vlastní názory na tuto problematiku, ale i názory jiných, od vlivných filosofů, jakým je on sám, po běžné lidi v kavárně či v restauraci, kteří si během hovorů snaží tříbit svůj pohled na svět kolem nás. A právě jim může tato kniha výrazně pomoci.

V nakladatelství Routledge také vyšla placená verze knihy, opatřená předmluvou jiného slavného filosofa a celoživotního bojovníka za práva zvířat, Petera Singera. Nechává se v ní slyšet, že je-li tázán na základní literaturu k tématu, od nynějška s čistým svědomím doporučuje právě Dialogy. Nám zde nezbývá, než s ním beze zbytku souhlasit.

Olson před čtenáře postavil základní dilema politiky – jaké politické instituce máme zvolit, chceme-li, aby vládnoucí elita prosazovala široké zájmy namísto úzkých? Prvním cílem bude co nejvíce zabránit ‚kořistnickým‘ motivům, aby se vůbec mohly vyskytnout. Dále bude nesmírně důležité politiku omezit pomocí pravidel, bránících politikům v konfiskačním zdanění.

Výklad klíčových principů ekonomie - od teorie užitku a výroby k analýze monopolu, inflace a hospodářského cyklu. Hlavní pozornost je však věnována analýze komplikovaného vztahu člověka a konceptu soukromého vlastnictví. Dochází k závěru, že veškeré ekonomické úvahy lze rozvinout pouze na stabilních základech, které jsou tvořeny pevnou konstrukcí soukromého vlastnictví.

Jde o překlad zkrácené verze z roku 1962. K dispozici nemáme finální tiskové PDF, stáhnout si můžete poslední pracovní verzi, kterou jsme dohledali (na přechodu mezi 7. a 8. kapitolou nesedí čísla stran).

Analýza, která dospěla k závěru, že nájem půdy roste s rostoucím počtem obyvatel. Rovněž jasně stanovila teorii komparativní výhody, která tvrdila, že všechny národy by mohly mít prospěch z volného obchodu, i když byl národ méně efektivní při výrobě všech druhů zboží než jeho obchodní partneři.

Frédéric Bastiat, který patří k téměř neznámým autorům a v učebnicích ekonomie se o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel při sepisování svých textů z metodologického základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíjely ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních sofismat zastarat, mají i českému čtenáři po téměř 150 letech mnohé co říci. Ve sbírce esejů, která je uvedena obsáhlou studií doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, který dal název celé sbírce, také slavné eseje Petice výrobců svící, Dva systémy etiky, Obchodní bilance (přetištěný v Laissez Faire říjen 1998) a výňatek z Bastiatovy hry Tři konšelé.