V pátek byla zveřejněna předběžná data o vývoji HDP.Že HDP rostlo o 1,6%, to příliš relevantní není (vrátím se k tomu brzy vteoretickém komentáři). Zajímavější je, co se děje se strukturou ekonomiky ajak vypadá komplexní cenový vývoj. Předpovědi na vývoj ve 4.čtvrtletí sezačínají značně lišit (Morgan Stanley očekává růst o 3,5%), já čekám růst menšínež 0,5% (mimochodem důvodem odhadů je fakt, že HDP je indikátor, na kterýreaguje centrální banka a musí tedy být součástí analýz bez ohledu na to, co sio něm myslím).
Za poklesem růstu HDP ve 3.čtvrtletí stojízejména enormní pokles prodejů na trhu nemovitostí. “Investice” do nemovitostípoklesly o 17,4% (v předchozím čtvrtletí o 11,1%). V září klesly prodejenemovitostí již šestý měsíc po sobě (o 1,9%), mediánová cena jednogeneračníhodomu pak meziročně klesla o 2,5%. Šlo o největší meziroční pokles cen za téměřčtyři desetiletí (za 36 let přesně). Zajímavostí také je, že jde o plošnésnížení cen, které zasáhlo kromě Jihu (což je vzhledem ke stále pokračujícíobnově celkem pochopitelné), všechny oblasti USA. “Zásoby” neprodaných domůklesly již druhý měsíc (na 3,75 mil. neprodaných domů na konci září), cožpředstavuje více než sedmiměsíční “rezervu” oproti domům prodaným v září.
Aby to nebylo tak jednoduché, prodejenových domů naopak již dva měsíce rostou. V září pak o nezanedbatelných 5,3%.Tady je důvodem velký meziroční pokles cen o 9,7%. U nových domů šlo o největšípokles cen od roku 1970. Právě tento vývoj paradoxně ukazuje, jak je trhnemovitostí slabý. Dalo by se říci, že je to jakási poslední křeč. Zejména přizjištění, že i v září přibylo nových domů, které zůstávají neprodány (o 6 tisícna 157 tisíc celkem).
Podíváme-li se na čísla ještě podrobněji,zjistíme další zajímavý fakt. Výdaje domácností trendově pomalu klesají (vetřetím čtvrtletí meziroční nárůsto o 3,1%). Avšak již šesté čtvrtletí po soběklesají úspory amerických domácností. Ty si tak stále půjčují na spotřebnívýdaje a snižují zásobu zdrojů pro investice. Zadlužovat se nelze donekonečně aprotože je současný nárůst spotřeby stále tažen půjčkami, bude i nadále klesat.K podpoření předpokladu o poklesu výdajů na statky dlouhodobé spotřeby můžemepřidat fakt, že se do třetího čtvrtletí (takovou malinkatou manipulací scenami) neprojevilo oslabení na trhu s automobily (bez tohoto statistickéhokouzla by byl růst HDP pouze 0,9%, ne 1,6%). Ve čtvrtém čtvrtletí dojde kpoklesu růstu výdajů na dlouhodobou spotřebu. Vzhledem k zastavení růstuúrokových sazeb, soustavnému zadlužovánía trendu vývoje celosvětových úrokových sazeb v posledních měsících “nezlepší”data o HDP ani vývoj zahraničního obchodu.
Pro investice amerických firem a výdajeamerické vlády bylo zásadní, že expanze minulých let byla dlouho prodlužovánačerpáním zahraničních úspor (fakt, který jsem osobně značně podcenil).Celosvětově rostoucí úrokové sazby spolu s neustálým smršťováním domácíchzdrojů však pokračování tohoto trendu výrazně brání. Je navíc obtížné sipředstavit, že by v prostředí rostoucí mediánové cenové inflace Fed sáhl kpoklesu úrokových sazeb (zejména v situaci, kdy se index CPI pohybuje zcela vjiných dimenzích, než jak si přeje Fed). Mimochodem, připustíme-li navíc, žejsou data o nárůstu cen poněkud zkreslená a index CPI ve skutečnosti roste o1-2% rychleji, pak by pokles zaznamenal i vývoj reálného HDP.
Americký ekonom Nouriel Roubini již takénějaký ten měsíc o recesi mluví a předpovídá ji na první čtvrtletí příštíhoroku, nejpozději pak na čtvrtletí druhé. Troufám si říci, že americká ekonomikajiž nyní v recesi de facto je, protože HDP sám o sobě není indikátoremhospodářského cyklu. To neznamená, že je na tom ekonomika USA nejhůře. Naopak,hůř teprve bude.
Na závěr možná něco pro milovníkyempirických studií:
Prodeje nových domů klesaly v posledních 35letech před každou recesí (kromě recese v roce 2001, která byla způsobena krizípodnikových investic).
—–
Jak se na vývoj dívá Nouriel Roubini, se můžete dočístna jeho známém blogu.
