Souhlas s přistoupení Česka k EU vyslovený v právě skončeném referenduuvedl do pohybu, aniž jsme to pocítili, protisměrné děje. Trhy zažijíchvilku euforie a nastoupí některá bezprostředně viditelná pozitivaslibovaná ve vládní kampani vykoupená skrytými, dlouhodobě působícíminegativy, které vláda naopak zamlčovala. V Polsku ještě ani neoschlošampaňské z oslav a začínají se v tisku objevovat články uvádějící napravou míru některá přehnaná očekávání spojená s unií. Stejně tak i násstřízlivění až kocovina, přímo úměrná nereálnosti slibů českýchpolitiků.
V roce 2004 budeme platit do rozpočtu EU 19 miliard Kč, ztráta z příjmuz cel dosáhne 3 miliardy Kč, přičemž proti tomu stojí příjem pouze 9miliard Kč rozpočtové kompenzace. Celkem jistě 12 miliard Kč spolknespolufinancování přímých plateb zemědělcům, což také vláda zemědělcůmslíbila a ti je budou tvrdě vymáhat. Pravda, z EU může, ale takénemusí, přijít dalších až 15 miliard Kč a zde bude záležet na kvalitěprojektů. Místo na trh bude část hospodářství odkázáno na přízeňunijních úředníků, přičemž tyto projekty vždy vyžadují spolufinancováníve výši 20 až 50% ze strany příjemce (výdaje plodí výdaje). Prozajímavost je třeba uvést, že Rakousko v prvním roce získalo pouze 37%z teoretické sumy „evropských zemědělských fondů“ a nelze předpokládat,že budeme lepší. Protože stejný trend je zachován i v dalších letech,lze očekávat prohloubení deficitu veřejných financí.
Zřejmě se ukáže jako nedůvodná představa zjednodušení agendy při vývozua dovozu uvnitř EU, kde místo cel vstupuje do hry DPH a papírování uobchodů vně unie bude ještě komplikovanější. Spotřebitelé pocítí změnucelního zatížení, která sice postihne pouze 20% obchodu odehrávajícíhose mimo EU, ale v některých segmentech bude citelné. Např. na dovozkol, textilu či obuvi z Asie uplatňuje EU dovozní restrikce, kterémohou postihnout zvláště obyvatele nakupující na tržnicích. Vstupem doEU končí bilaterální a multilaterální smlouvy k dalším zemím světa apreferenční zacházení ze strany USA. Naopak Česko se připojuje doobchodních válek se Spojenými státy.
Ochrana zemědělského trhu a Společná zemědělská politika, jejímižpilíři jsou výrobní kvóty, vývozní subvence a protekcionismus, povede krůstu cen potravin např. u cukru, rýže a banánů. Schválením vstupu doEU se v podstatě nezvratným stala výše nebo růst sazeb spotřební daněna tabákové výrobky, alkohol a pohonné hmoty a přeřazení velké částizboží a služeb do pásma 22% u daně z přidané hodnoty (telekomunikačníslužby, dodávky tepla, atd.).
Jen desetina hospod a restaurací dnes obsluhuje hosty podle stávajícíhygienické vyhlášky kopírující předpis EU. V Rakousku padlo po vstupudo EU 30-40 % hospod a podle zástupců profesních sdružení, se v Českubude muset uzavřít 20–25 % provozoven.
Zcela jistě se někteří budou radovat z boomu lobistických firem, kterédokáží vyjednat přidělení dotací nebo ovlivnit vznik nových předpisů.Zde stojí za zmínku slova Guida Guertlera, ředitele divize normalizacespolečnosti Siemens AG: „Kdo se nepodílí na tvorbě norem, přenechávápole konkurenci. Do norem může tvůrce promítnout vlastní potřeby,normalizace je nástrojem soutěže“. (Hospodářské noviny, 14.4.2003).Roky hojnosti zažije neproduktivní sféra a tzv. služby podnikatelům.Vzroste byrokratická zátěž malých firem, protože předpisy EU jednakgenerují úřední místa v jednotlivých členských státech a zároveňvytváří u podniků nutnost najímat si „soukromé úředníky“ v podoběauditorů, daňových poradců, advokátů, bezpečnostních, požárních,ekologických techniků… Tedy jeden byrokrat v Bruselu vytvoří Xúředníků na národní úrovni a Y úředníků u firem. Pro zajímavost, odhadztrát způsobených byrokracií za jeden rok v USA je 600 mld. USD a jenomnad správou daní stráví podnikatelé 5,5 miliardy pracovních hodin, cožje ekvivalent 2 750 000 pracovníků. Tyto čísla jistě nejsou konečná,protože narušení koordinace trhu je tak provázané a rozsáhlé, že jetěžké obtížné a ohodnotit je a předvídat. Pochybuji ale, že by někdoobdržel grant od EU nebo naší vlády, aby tyto ztráty spočítal.
V rekci na bytnění tzv. sociálního státu lze očekávat postupný přesuninvestorů dále na Východ. V podstatě se ale schválením vstupu do EU niczvláštního nestalo. Všechny tyto tendence zažíváme dnes a denně, jenbudou o něco méně ovlivnitelné a rozpoznatelné.
