Za pár týdnů představí jednotlivé politické strany své volební programy, kterými budou chtít uchvátit občany a přesvědčit je, aby jim letos svěřili své voličské hlasy. Jejich sliby budou o to důležitější, že vedle voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu proběhne obměna i třetiny senátorů, neméně důležité budou i komunální volby. Občan si bude moci vybrat i podle toho, jak se jednotlivé politické strany zachovají k hospodaření s penězi, které svým voličům budoucí vlády odeberou prostřednictvím daní. Zatím se dá konstatovat, že v této oblasti sociální demokracie nesplnila to, co před minulými volbami naslibovala.
Výběr daní měřeno nárůstem daňových nedoplatků se nezlepšil, soustava je nadále velmi složitá a mnohé podnikatele vysoké daňové zatížení přivádí velmi často do finančních problémů a některé i k ukončení podnikání. Lze konstatovat, že daňové nedoplatky za 4 roky socialistické vlády se zvýšily o více než 20 miliard Kč a pohybují se nyní kolem 100 miliard Kč. Podle některých propočtů je správa daní vícenásobně dražší než v jiných zemích. Dochází tak ke snížení možnosti efektivního použití daňových výnosů na jiné účely než např. na správu daňových povinností.
O reformě daňové soustavy se spíše jen mluví a to většinou ještě v předvolebním období. Po volbách tato diskuse usíná a opět se probouzí až těsně před dalšími volbami. Složitost daňového systému umožňuje různé finty, které jsou zvlášť zajímavé při placení DPH. K jejich eliminaci by mohl přispět koncept postupného sbližování daňových sazeb. Snížila by se tím možnost zneužívání vyšších odpočtů u vyšší daňové sazby.
Jak dalece myslí své sliby o snižování daňové zátěže jednotlivé politické strany vážně, mohou dokázat ještě teď v předvolebním období. Vůbec nic nebrání například prvnímu kroku, který by zákonodárci mohli udělat, a to je snížení daně z příjmu právnických osob (DPPO). Zvláště pak když si uvědomíme, že tato daňová sazba se již třetím rokem nehnula směrem dolů a všechny státy, které aspirují na vstup do EU, každoročně tyto sazby snižují a tím se nám v této oblasti vzdalují. V současné době máme z kandidátských zemí druhou nejvyšší sazbu DPPO, za námi je už jenom Malta. Jsou země, kde i po snížení sazby příjem z této daně do státního rozpočtu vzrůstá. Například markantní vliv na zlepšení situace v ruské ekonomice mělo právě i snížení daňové zátěže podniků.
Podle některých propočtů lze i u nás očekávat při snížení daně z příjmů právnických osob na 10% ne příliš výrazný pokles příjmů rozpočtů z této daně. Představte si, že podnik, který vykazuje za rok 100 milionů Kč zisku, tak na dani uhradí v současné době 31 milionů Kč. Podnik chce ušetřit a tak si najme firmu, která mu třeba za 10 milionů Kč provede optimalizaci. Ta mu sníží tento zisk na 10 milionů Kč, z kterých odvede 3,1 milionu Kč na daních. Celková zátěž je pro firmu 13,1 milionu Kč. To je podstatně méně než původně zaplacených 31 milionů Kč na daních. Pokud by bylo daňové zatížení pouze ve výši 10 %, tak podnik nebude riskovat a pohybovat se na ostří nože, zaplatí ze 100 milionů Kč vytvořeného zisku 10%, což dělá 10 milionů Kč. Státní rozpočet získá tedy navíc kolem 7 milionů Kč oproti předchozímu optimalizovanému hospodářskému výsledku a podnik to přesto stojí o víc než 3 miliony Kč méně. Takže vlastně oba mohou být spokojeni.
Při takto snížené sazbě DPPO není navíc tak silně narušena konkurenceschopnost, ke které zvláště při poskytování investičních pobídek v současné době dochází. Paradoxně tak ti, kteří daně platí a jsou jimi příliš zatěžováni, subvencují přerozdělování v podobě investičních pobídek. Pokud by všechny subjekty mohly platit daňovou sazbu 10%, není potřeba poskytovat další daňové úlevy. Možná ale dalšímu snižování sazby DPPO a posléze třeba i daně z příjmů fyzických osob brání něco jako je opoziční smlouva se svým tolerančním patentem. Možná by stálo za to v zájmu vývoje ekonomiky v této zemi v dalším volebním cyklu, aby byla v těchto bodech porušena a ještě teď, před volbami, tyto daně pro rok 2003 sníženy.
