Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Kulturní dominance
Angličtina zůstane dorozumívacím jazykem EU, protože alternativa neexistuje. Kulturní dominance anglicky mluvících zemí je natolik velká, že zatímco naprostá většina lidí v evropských institucích mluví anglicky aspoň na komunikační úrovni (výjimku dle mých zkušeností tvoří prakticky pouze europoslanci – a to z různých zemí), žádný jiný jazyk stejně velkou základnu mluvčích nemá. Francouzsky mluví pouze frankofilové, německy pouze germanofilové jako já.
Když jsem pracoval pro britského poslance, v jednu chvíli se stalo, že všichni tři jeho asistenti (já – Čech, kolega – Vlám a kolegyně – Němka) uměli obstojně německy, možná i líp než anglicky, ale zcela samozřejmě jsme mezi sebou mluvili anglicky. Už jenom proto, že jinak by nám poslanec nerozuměl. Uvedu další tři příklady.
Ztráta nuancí
Za prvé, i v poslaneckém klubu Evropské lidové strany, přestože neměla žádného poslance ze Spojeného království, byla hlavním dorozumívacím jazykem angličtina. Za druhé, jednou na zasedání výboru přišel vrcholný úředník EK, pozdravil francouzsky, ale pak řekl, že je tady za komisi, a proto bude mluvit anglicky. Mluvil perfektní angličtinou, přestože mohl mluvit francouzsky – na všech oficiálních zasedáních je vše tlumočené do všech jazyků.
Za třetí, jednou jsem se zaptal služby EPRS (obdoba Parlamentního institutu v ČR, ale v EP) na statistiky ohledně jazyka, ve kterém se podávají pozměňovací návrhy. Ty je také možné podat v jakémkoliv jazyce. Jenže aby někdo mohl podat pozměňovací návrh na plénum (ve výborech je to jinak), potřebuje podporu dalších poslanců. Proto ji hledá na text v angličtině. Výsledky, které mi EPRS poslal, předčily mé očekávání – téměř všechny pozměňovací návrhy se podávají v angličtině, němčina i francouzština měly marginální podíl.
Vyplývají z toho také negativa. Anglické texty tvořené nerodilými mluvčími mají nejhorší kvalitu. Překlady už tvoří profesionální překladatelé a právníci-lingvisté, kteří ovládají jazyk perfektně. Jeden překladatel z Evropského dvora auditorů vydává již kultovní publikaci Misused English Words and Expressions in EU publications (Nesprávně používaná anglická slova a výrazy dokumetech EU), v níž nesmyslnou angličtinu používanou v unijních dokumentech kritizuje.
Při debatách v cizím jazyce se často ztrácí nuance, ale jen obtížně s tím lze něco zásadního udělat. Asi není myslitelné, aby na každé setkání dvou lidí chodil tlumočník. A technologie babylónské rybky ještě nepokročila k dobré použitelnosti. Je to také jeden z důvodů, proč neexistuje dobrá demokratická kontrola unijních procesů.
Něco jiného je živelná debata v národním jazyce (například mezi Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem), které rozumějí všichni konzumenti médií, a něco jiného unylý briefing v euroangličtině, který pak novináři musejí překládat. Nemá to stejný mediální dopad, byť jde často na úrovni EU o mnohem zásadnější věc, která by lidi velmi zajímala, pokud by se odehrávala na domácí úrovni.
