Optimalizace kalkulace
Na tuto debatu se lze dívat z několika směrů a není možné ji relevantně popsat v komentáři o několika odstavcích. Můžeme se na to podívat z hlediska práva – manažeři firem se starají o svěřené prostředky akcionářů a právo jim předepisuje, aby se o ně starali s péčí řádného hospodáře (v common law „fiduciary duty“), ne aby tyto svěřené prostředky vydávali, za co chtějí. To v krajním případě vede ke zpronevěře. Podobný pohled je z morálního hlediska.
Při malém počtu akcionářů je zřejmě možná dohoda všech, že část prostředků (nebo třeba všechny) se bude věnovat na jiné funkce než na maximalizaci zisku. Kvůli tomu se většinou zakládají nadace a další neziskové organizace. Z psychologického nebo mikroekonomického hlediska nikdo nepopírá, že manažeři i akcionáři mají užitkovou funkci, která zahrnuje i jiné věci než maximalizaci zisku firmy.
Z cynického hlediska nelze vyloučit, že firmy maximalizují dlouhodobý zisk i tím, že část krátkodobého zisku věnují na CSR projekty, při kterých se dokonce proti maximalizaci zisku vymezují. Je důležité si uvědomit, a mělo by to být centrální v této debatě, že výsledky CSR projektů se špatně měří. Podle některých výzkumů se špatně měřené činnosti provádějí neefektivně málo. Ekonomická kalkulace je složitá, ale firmy konkurence motivuje, aby se jí soustavně věnovaly a snažily se najít co nejlepší výrobní modely.
Jak chápu Friedmanův argument, sociální funkcí firem je optimalizovat ekonomickou kalkulaci, přinášet peníze svým akcionářům, kteří je poté použijí na bohulibé účely. Friedman neříká, že použít peníze na tyto účely je špatně. A má pravdu.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
