Jsem introvert, a proto mi vyhovuje práce z domova mnohem více než open space kanceláře. Vyhovují vůbec někomu? Očekával bych, že jedním z důsledků koronavirové pandemie bude větší podíl práce z domova a větší flexibilita pracovní doby – tam, kde je to možné. Rozšíří se praxe, že na firemní náklady se budou zaměstnancům zlepšovat domácí pracovny – budou firmy platit za své zaměstnance domácí internetové připojení? To teprve uvidíme. Nemyslím si však, že by firmám vyhovovalo zcela zrušit práce z kanceláře – a to ani těm, u nichž to lze.
Spousta lidí chodí do práce ráda – nejen extroverti, ale třeba i rodiče malých dětí, kteří chodí do práce změnit prostředí a v podstatě si trochu odpočinout. Kanceláře jsou poměrně nezbytné na pracovní schůzky s klienty a zřejmě mnohem lepší i pro týmové mítinky – aspoň, co se týká produktivity. Na druhé straně při mítinku v kanceláři nelze uklidit byt, uvařit a sníst oběd. Proto návrat do kanceláří nastane, ale nikoli do předkoronavirové míry.
Spousta zaměstnanců bude chodit do kanceláře třeba jen jednou týdně, zatímco doteď bylo považované za velkou flexibilitu, když tam jednou týdně nemuseli. Firmy to asi přiměje zmenšit kanceláře a přejít na hotdesking (zaměstnanci nebudou mít vlastní stůl). Zda to má speciální negativní efekt na kreativní povolání, neumím říct, ale nezdá se mi, že pro kreativitu a inovace je nutné být ponořen v týmu jako okurka v láku.
I kreativec potřebuje klid na práci, aby své nápady mohl rozvinout. Brainstormingy a setkání s kolegy budou probíhat nadále, ať ve zmenšených kancelářích, na e-mítincích nebo na setkání v kavárně. Je to ale spíše otázka přímo pro lidi z těchto branží.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
