Otázkou spíše je, kdy by se kritéria Paktu stability a růstu vůbec měla začít dodržovat. Americký komik Rodney Dangerfield často říkal, že nemá žádný respekt (I don’t get no respect). Stejně nikdy nezískala žádný respekt pravidla Paktu stability a růstu, který porušily různé země více než stokrát. Evropská komise proto loni řekla, že se nebude při porušování těchto pravidel ani zle tvářit jako doposud.
Což je správné, během této pandemie by se neměly brát v úvahu běžná rozpočtová omezení, neboť jeden den lockdownu stojí ČR minimálně miliardu korun. Každý den se tedy počítá. Až budeme všichni naočkovaní, situace se stabilizuje a vrátíme se do normálních kolejí, měli bychom začít brát rozpočtovou odpovědnost vážně. Neměli bychom ji „zase“ začít brát vážně jako dříve, kdy jsme ji příliš vážně nebrali. Měli bychom ji začít brát vážně ve skutečnosti. Například přijetím ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu podobného tomu švýcarskému.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
