Milton Friedman, Nositel Nobelovy ceny za ekonomii, při jednom rozhovoru pro německý hospodářský časopis Capital dával Eurozóně a její společné měně nanejvýš 15 let života. Mezi hlavní důvody krachu tohoto projektu udával:
„Hospodářské a kulturní rozdíly mezi národy eurozóny nakonec povedou k dezintegraci jejich měnového bloku. …“
„…jednotliví členové Eurozóny budou nuceni odlišným způsobem reagovat na vnější hospodářské šoky. Peněžní politika Evropské centrální banky vhodná pro Irsko, se vůbec nehodí pro Německo. …“
„…Poté, kdy skončila národní měnová politika, nastupují pro jednotlivé ekonomiky konkurenční nevýhody, což je Achillova pata Eura. …“
Je zřejmé, že renomovaní ekonomové si velmi silně uvědomují úskalí projektu společné měny. Trhliny jsou zatím postupně zacelovány, ale z dlouhodobého hlediska se může stát, že některé země se od společné měny odkloní.
Proto, aby jednotlivé země mohly společnou měnu přijmout, musí splnit řadu kritérií. Do podvědomí občanů se tak postupně vkrádají tzv. Maastrichtská kritéria. Ekonomové jim povětšinou říkají „Kritéria nominální konvergence“.
1. Cenová stabilita
Země musí alespoň po dobu jednoho roku udržovat míru inflace na úrovni, která nepřesáhne o více než 1,5 procentního bodu průměrnou hodnotu míry inflace tří zemí s největší cenovou stabilitou
V současné době toto kritérium ČR splňuje.
2.Stabilita na finančních trzích
Země musí alespoň po dobu jednoho roku udržovat svoje dlouhodobé nominální úrokové sazby na úrovni, která nepřesáhne o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou míru ze tří zemí s nejvyšší cenovou stabilitou.
V současné době toto kritérium ČR splňuje.
3.Stabilita na devizových trzích
Země musí udržovat určená pásma oscilace nejméně po dobu dvou let bez devalvace ústředního kursu k jiné členské měně a zároveň musí splňovat dvouleté členství v ERM (mechanismus měnových kurzů).
V současné době toto kritérium ČR přechodně splňuje.
4.+ 5. Fiskální stabilita
Úroveň plánovaného a skutečného deficitu státního rozpočtu nesmí překročit 3 % HDP. V současné době ČR toto kritérium (podle metody ESA) nesplňuje.
Dluh veřejného sektoru nesmí překročit hranici 60 % HDP (druhé pravidlo bylo později „změkčeno“ a stačilo, aby dostatečně klesal k této hranici)
V současné době toto kritérium ČR splňuje, ale při současném tempu růstu zadlužování ho ČR v horizontu čtyř až pěti let splňovat nebude.
Daleko důležitější, ale prozatím veřejnosti méně známé, je plnění tzv. kritérií reálné konvergence, tj. přibližování se reálné výkonnosti české ekonomiky ekonomikám „starých“ členských zemí EU. Představit si pod tím můžeme např. postupné sbližování cenových hladin (může se projevit v růstu cen především u služeb). Pomaleji, než by bylo potřebné, dochází k vyrovnávání kapitálové vybavenosti, úrovně produktivity práce, velmi pomalu se snižuje mezera ekonomické výkonnosti (měřeno úrovní HDP na osobu v paritě kupní síly) a pro občany, zvláště pak důchodce, bude asi nejbolestivější pomalé sbližování úrovně mezd, resp. důchodů.
Jen stěží lze očekávat, že v době přijetí EURA, i kdyby se tak stalo v roce 2012, budou harmonizovány sociální systémy. Kritérií reálné konvergence je podstatně větší množství.
Závěrem lze konstatovat, že Česká republika bude mít v časovém horizontu uvažovaného přijetí EURA v letech 2010 až 2012 problémy především se splněním všech reálných kritérií konvergence a se splněním fiskálních kritérií nominální konvergence.
