Nevím, proč mě takhle v sobotu napadlo zabloudit na www.euroskop.cz, ale stalo se. Hezké modro-žluté, říkám si, moje oči poskakují po stránce a vyhodnocují jednotlivé titulky jako nedůležité. Najednou mi zrak uvízne na jedné z novinek:
24.5.2005
Komise předpokládá, že do roku 2010 bude většina televizního a …
V tu chvíli jsem se zarazil. Jaká komise? Komise pro správnost názorů? Komise pro dohled nad výchovou dětí? A co chtějí udělat do roku 2010 s televizním (a ještě nějakým) zřejmě vysíláním? Zrušit? Zestátnit? Regulovat?
Po klepnutí na titulek jsem se dozvěděl, že věta pokračuje
… rozhlasového vysílání v EU digitální.
Ulevilo se mi. Nechápal jsem sice, proč by měla jakákoliv komise predikovat přechod jednotlivých provozovatelů televizního a rozhlasového vysílání na digitální, ale byl jsem rád, že mi nikdo nebude brát oblíbený MASH a nahrazovat ho nějakým „evropštějším“ seriálem. Jenže hned další řádek článku odhalil, kde je jádro pudla.
24. 5. 2005 – Evropská komise dnes vyzvala členské státy EU, aby urychlily přechod z analogového vysílání na digitální.
A je to tu zas. Ne predikce, ale nařízení. Do roku 2012 má prý být všechno vysílání digitální a analogové vysílání má být ukončeno. Amen, chtělo by se dodat. Je úplně klidně možné, že digitální vysílání je opravdu mnohonásobně lepší, než analogové (jak se nás snaží autor opakovaně přesvědčit), nic to však nemění na tom, že je věcí každého jednotlivého provozovatele vysílání, kdy se rozhodne tento krok učinit. Komisařka Vivivane Reding k tomu prý řekla:
Prostřednictvím doporučení roku 2012 jako lhůty, do které má EU plně vypnout analogové vysílání, bych chtěla dát subjektům působícím na trhu i zákazníkům politický signál, že digitální televize se brzy stane skutečností. Čím dříve dokončíme přechod, tím dříve z něj budou mít naši občané a společnosti prospěch.
Jak to paní Reding ví? Na základě čeho předpovídá skutečnost, že zrovna nyní přinese přechod z analogu na digitál každému občanovi EU větší užitek, než bude jeho ztráta z důvodu neuskutečněných investic, na které nezbydou prostředky vydané na budování digitálních sítí? Je třeba mít na paměti, že žijeme ve světě vzácnosti, kde musíme vždy volit mezi A a B. Neexistuje možnost mít A i B zároveň. A kdo je v tomto světě expertem na předpovídání preferencí spotřebitelů? Kdo je nejvíce motivován k tomu, aby správně předpověděl, zda bude občan EU chtít A (digitální vysílání) nebo B (například nějakou novou technologii na připojení k Internetu)? Evropská komise? Ale kdež. Evropská komise neutrpí ztrátu, když se ve své předpovědi splete. Ztrátu utrpí podnikatel, a proto je věcí podnikatele, jakým způsobem odhadne budoucí preference spotřebitelů. Podnikatelé financující a tvořící projekty digitalizace vysílání se musí rozhodnout, kdy je ta správná chvíle.
Pokud budou evropští byrokraté zasahovat i do tak ryze soukromých věcí, jako je přechod z analogového na digitální vysílání, pak bude tato schopnost podnikatelů utlumena a potlačena. Investice už nebudou věcí zisku (a tudíž vystihnutí té nejsprávnější chvíle ke spuštění určitého projektu), ale pouhým plněním „přání“ úředníků, kteří nemají nejmenší tušení, co lidé chtějí. Bude proto nevyhnutelně docházet k plýtvání.
Ano, digitální vysílání je určitě krásná věc, ale opravdu jsme v tento okamžik ochotni vzdát se všech možností B? Já to neumím říci ani sám za sebe. A už vůbec bych se neodvažoval tvrdit, jaké jsou preference druhých. Paní Reding má ale zřejmě jasno. Myslíte, že věští z kávového lógru, nebo používá nějaké sofistikovanější metody, jako například astrologii?
