Jakkoli se to z pohledu České republiky může zdát s podivem, z globálního hlediska se letošní zima nese ve znamení velmi nízkých teplot a výrazně nadprůměrného množství sněhu. Data z amerických satelitních měření ukazují, že v lednu 2008 dosáhla sněhová pokrývka na severní hemisféře nejvyšší úrovně od roku 1966. Dlouho nevídaný příval sněhu zažívají rovněž kupř. na Sibiři, v Mongolsku či v Číně. V Antarktidě vědci zaznamenali nejrozsáhlejší ledovou masu (v tomto období roku) od počátku satelitních měření (1979) – 30% nad dlouhodobým průměrem. Rovněž v Arktidě (kde prý v posledních letech docházelo k bezprecedentně rychlému tání ledu) je podle Gillese Langise (Canadian Ice Service v Ottawě) letošní zima natolik mrazivá, že došlo nejen k opětovnému zalednění, nýbrž ledová pokrývka je dokonce na mnohých místech o 10-20 cm tlustší, než jak tomu bylo ve stejném období loňského roku. Rekordně nízké teploty panují také v Řecku či Turecku (viz. tento článek z Daily Mail, zejm. tam uveřejněné krásné „ledové“ fotky z Řecka). Mimořádně chladnou zimu zažívá Čína. Rozsáhlé části země byly doslova „paralyzovány“ v důsledku nejhorší sněhové kalamity za posledních 50 let (v mnoha oblastech došlo k přerušení silničních a železničních spojení, jakož i dodávek elektřiny).
Navíc přibývají hlasy vědců, kteří upozorňují, že slunce pravděpodobně vstoupilo do fáze velmi nízké aktivity (viz např. Oleg Sorokhtin zde, Kenneth Tapping zde, Khabibullo Abdusamatov zde, nebo David Hathaway zde) , a někteří z nich varují, že připadá v úvahu opakování tzv. Maunderova minima, resp. „malé doby ledové“ (zhruba pol. 14. stol. – poč. 19. stol.). Ostatně, již v únoru 2005 nás Tereza Šímová informovala o sázce, kterou uzavřeli dva ruští astrofyzici (Vladimír Baškircev a Galina Mašničová) s britským klimatologem Jamesem Annanem a jež s touto problematikou úzce souvisí.
Na druhou stranu se však najdou i tací, kteří jsou bez váhání ochotni i současné abnormálně nízké teploty přisoudit na vrub „globálnímu oteplování“, resp. antropogenní „globální změně klimatu“. Tak např. býv. indický ministr pro energetiku a životní prostředí Suresh Prabhu označil za viníka aktuálního mrazivého počasí v Bombaji a na jiných místech v Indii právě „globální oteplování“.
Co si o tom myslet? Je jasné, že z krátkodobých trendů nelze vyvozovat žádné dramatické závěry. Na druhou stranu se zdá, že příroda na nás dost možná chystá ještě mnohá překvapení, jež současný „oficiální konsensus“ o „globálním oteplování“ bere nedostatečně v úvahu. Jde tu však o ryze odborné otázky, které laik stěží může posoudit. Nezbývá nám než důvěřovat vědcům, že budou intenzivně a „sine ira et studio“ usilovat o odhalení skutečného stavu věcí a jeho příčin.
