Témata regionálního a místního rozvoje jsou poměrně široká a vždy nutně zasahují do agendy jiných resortů. Bez návaznosti slíbených kroků nelze zaručit úspěch. Na první pohled je jasné, že vláda si jako zásadní bod zadala zvýšit dostupnost bydlení, a to kombinací regulačních i deregulačních prvků. Chce bojovat také proti vylidňování venkova a snižovat rozdíly mezi regiony.
Rozvoj regionů
Vyjma čerpání dotací a využití Národního plánu obnovy vláda ve finanční rovině slibuje změnu RUD (rozpočtového určení daní). Tento mechanismus upravuje způsob přerozdělení daní jednotlivým krajům a obcím. Právě velké kraje volají po změně, neboť jsou velmi v rozdělení znevýhodněny. Může za to historické rozhodnutí, že nové a méně vyspělé kraje mají být preferovány, aby mohly řádně rozvinout vlastní infrastrukturu. Dnes jsme ovšem o pár volebních období dál, na Vysočině mají nejhezčí silnice v republice, ale jiným krajům chybí finance na chod zdravotnictví, školství a dalších zásadních oblastí spadajících do jejich působnosti. Jako příklad můžeme uvést Jihomoravský kraj, který v roce 2020 obdržel na jednoho občana ze sdílených daní 5.763 Kč, ale Kraj Vysočina 10.428 Kč. (Jihomoravský kraj (jmk.cz). Bohužel vláda alibisticky ve svém prohlášení říká, že bude rozhodovat na základě shody s Asociací krajů České republiky. To v realitě znamená, že by zvýhodněné kraje musely hlasovat pro snížení vlastních rozpočtů. Umíte si to představit? Dále v prohlášení vnímáme lidovecké pero, které řeší podporu malých obcí, dostupnost jejich služeb a zabránění stěhování lidí do měst. Zajímavostí je návrh přesunu “vybraných centrálních úřadů” do regionů. Je otázkou, zda bude přesun ekonomicky výhodný a logisticky vhodný. Pozitivní body jdou uložit za příslib rozvíjení přeshraniční spolupráce, která má za cíl zvýšit dostupnost zdravotní péče.
Bydlení, stavební zákon a územní plánování
Cena nájemního i vlastnického bydlení roste a vláda se s ní rozhodla bojovat. Pravicově smýšlející volič ocení návrhy novely stavebního zákona, který by měl znamenat zjednodušení a zkrácení doby výstavby. Naprosto zásadní je návrh, aby velká města měla možnost vlastních stavebních předpisů, což by značně usnadnilo jejich rozvoj. Ambiciózní je také plán vytvoření pravidel mezi investorem a samosprávou, avšak rizikem může být získání silných nástrojů na straně obcí, které mohou znamenat vydírání investorů. Vláda upouští od nápadu centralizovat úřady a naopak chce jít cestou závazných výkladů a metodik, což může být v reálu efektivnější i levnější řešení. Vláda také slibuje, že bude poskytovat pozemky ve vlastnictví státu obcím, aby zde mohlo docházet k jejich rozvoji. Ambicí vládních stran je i zkrocení sdíleného ubytování (čti zregulování Airbnb), kdy chtějí odlišit příležitostný pronájem od standardního podnikání. V sekci územního plánování chybí ve vládním prohlášení agenda k územnímu plánování, protože uvádí v podstatě jedinou informaci, a to podporu občanské vybavenosti.
Veřejné zakázky
Největším úskalím zadávání veřejných zakázek v současném právním režimu je soutěžení na kvalitu, čas a další aspekty, které nepřímo souvisí s cenou. Vzhledem ke složitosti zadávání takového řízení většina subjektů své ambice předem vzdá a soutěží na nejnižší cenu, která však nemusí být vždy ideálním kritériem. Pokud vezmeme v úvahu, že oprava místní komunikace bude znamenat ztrátu příjmů pro podniky v místě stavby i dočasné snížení kvality života obyvatel, tak i časové hledisko veřejné zakázky má najednou význam. Rovněž je dnes velmi komplikované nastavit podmínky tak, abychom vybrali to nejkvalitnější zboží. Na tuto problematiku vláda reaguje prostřednictvím rozšíření metodické podpory, což je změna nedostatečná. Nutně musí dojít k úpravě právních předpisů, které jsou ale z velké části převzaty z evropské legislativy, takže i zmíněná novela zákona o zadávání veřejných zakázek není směrodatná. Vláda navíc ve svém prohlášení nestanoví, zda se novela má dotýkat právě výše zmíněného problému. Dále slibuje spuštění e-shopu, kde úřadům nabídne centrálně vysoutěžené produkty. Takovou možnost neshledávám jako šťastnou, protože dále nemůže docházet ke konkurenci na trhu. Centrální soutěž pro stát bude mít jiný charakter ve srovnání s obcemi. Snadno tak může dojít ke zvýšení ceny při velké zakázce. Současně řešení může ohrožovat malé dodavatele, kteří jsou schopni zajistit pouze plnění pro několik málo obcí. Rovněž se v čase bude měnit cena produktů, kterou nebude vysoutěžená nabídka reflektovat. Naprosto abstraktní je reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se má stát garantem férové soutěže. Co si vládní představitelé myslí, že tento státní orgán garantuje dnes?
Cestovní ruch
Politika cestovního ruchu úzce souvisí s dostupností služeb, kvalitou veřejného prostranství i dobrou dopravní infrastrukturou. Vláda si v tomto bodu vyčlenila celé čtyři odrážky, ve kterých se zapomněla věnovat organizaci CzechTourism, která spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a má tak přímou a konkrétní návaznost na její činnost. Právě při zmínce CzechTourism se rozsvítí červená kontrolka nejednomu řediteli destinačních organizací. Správně by se měla vláda zabývat, jestli tato organizace není přežitá a jakým způsobem ji reformovat pro potřeby moderní doby. Vláda slibuje představení zákona o cestovním ruchu, který se dříve skloňoval především v souvislosti s podnikáním cestovních agentur. Konkrétně už neříká, co bude obsahem takového návrhu zákona, takže se musíme nechat překvapit. Chtějí také restartovat celé odvětví s tím, že implicitně zmiňují oživení lázeňství. Proč? Nikdo neví. Jediným slíbeným přínosem je zřízení portálu e-Turista, kterým se má snížit administrativní zátěž podnikatelů a obcí při výběru ubytovacích poplatků. Alternativním usnadněním výběru poplatku by bylo jeho zrušení novelou zákona o místních poplatcích, ale to je dnes zřejmě politicky neprůchozí.
Vláda nenabízí čistá pravicová řešení jednotlivých témat, ale spíš hledá kompromis vzhledem k počtu politických stran, které ji tvoří. Je zřejmé, že agenda cestovního ruchu i problematika veřejných zakázek nebudou hlavní prioritou vlády. V oblasti dostupnosti bydlení chce být vláda velmi aktivní, ale bez konkrétních návrhů není zatím jasné, zda zkrotí cenový růst. Ocenit můžeme především odstoupení od původního stavebního zákona z dílny hnutí ANO a cíl urychlit stavební řízení. Velmi kladně můžeme hodnotit ambiciózní plán změny rozpočtové určení daní, jenž jako jediný nástroj citelně změní rozvoj v regionech. Pro většinu měst je pak zásadní možnost vlastních stavebních předpisů, které by pozitivně ovlivnily rozvoj krajských měst. Nezbývá než držet vládě v prosazování slíbených záměrů palce.
Marek Šoška je absolventem práva ve veřejné správě na PF UPOL a členem rady pro marketing a cestovní ruch města Brna.
