14. 10. 2019, Hospodářské noviny Speciál, str. 42, Luboš Kreč: Až naprší peníze
Většina z nich však připouští, že o problému je třeba diskutovat. Rezervovaný postoj ekonomických a politických konzervativců celkem dobře vystihuje Pavel Peterka z pražského think-tanku Liberální institut. Ve své studii, která vyšla v odborném časopisu Trade-off, mimo jiné napsal: „Dosud neexistuje relevantní výzkum na odpovídající úrovni, který by mohl posloužit k analýze problematiky, a tak jsme odkázáni na teoretické výstupy. UBI je zatím v plenkách a jeho plošné zavedení by bylo velice riskantní.“
Peterka vyjmenovává všechny racionální obavy a výhrady, které k nepodmíněnému příjmu zaznívají.
Zaprvé, není vůbec jisté, že automatizace připraví lidi o práci, protože historie zatím říká něco jiného – vždyť bankomaty také nepřipravily bankovní úředníky o místa. Zadruhé, zavedení nepodmíněného příjmu a současné osekání zbylých sociálních dávek by nejvíce dolehlo na ty nejpotřebnější, navíc by se stejně musely zvýšit daně. Zatřetí, neexistují tvrdá data, která by podporovala argumenty obhájců UBI, že lidé pak budou spokojenější, budou trávit více času s rodinou, že budou investovat do vzdělání. „Nejčastějšími výsledky podobných studií jsou pokles kriminality, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, zvýšení školní docházky a již zmíněný pokles ochoty pracovat. Tyto výsledky jsou legitimní a očekávané u bohatnoucích společností.
Testování UBI v zemích třetího světa za peníze různých sponzorů a dárců by se proto mohlo ukázat jako efektivnější verze humanitární pomoci. Takto získané poznatky mají však omezené využití ve vyspělých zemích Evropy,“ namítá Peterka.
