Tento svazek je vyvrcholením procesu, který začal v roce 1984 na zasedání Montpelerinské společnosti v Anglii. V průběhu komentáře k referátu Paula Johnsona jsem se zmínil o slavné pasáži z knihy Kapitalismus a svoboda, kterou napsali Milton Friedman a Rose Friedmanová a v níž autoři poznamenávají: „Historické důkazy hovoří o vztahu mezi politickou svobodou a volným trhem jednoznačně. Nevím o žádném případu, že by se někdy někde vyskytovala
společnost, která by se vyznačovala značnou mírou politické svobody a která by pro organizaci převážné části své hospodářské aktivity nepoužívala něco, co je srovnatelné se svobodným trhem.“
Následovala diskuse o vztahu mezi ekonomickou a politickou svobodou, kterou vedl Max Thurn, dlouholetý člen Společnosti. V průběhu této diskuse se ukázalo, že ačkoli komentář Miltona a Rose Friedmanových existuje již tři desetiletí, nebyl dosud učiněn žádný seriózní pokus o vědecké zkoumání vztahu mezi ekonomickými a politickými svobodami. Na tomto setkání jsem oslovil Miltona a Rose Friedmanovy, abych je vyzval ke spolupořádání sympozia, které by tyto vztahy zkoumalo. Souhlasili a následně Dr. Neil McLeod, prezident Liberty Fundu z Indianapolisu, souhlasil s poskytnutím finančních prostředků, aby se v roce 1986 v Napa Valley v Kalifornii sešla skupina významných ekonomů z celého světa.
Sborník z tohoto prvního sympozia byl publikován v knize Freedom, Democracy and Economic Welfare, kterou jsem editoval a kterouvydal Fraser Institute v roce 1988. Mezitím Alvin Rabushka, kolega Miltona Friedmana z Hooverova institutu, který se těmito otázkami zabýval téměř deset let, protože se přímo podílel na studiu a dokumentaci hospodářského vývoje Hongkongu, uspořádal řadu konferencí Liberty Fundu. Jedna na téma Daně a svoboda se konala v Santa Fe v Novém Mexiku v roce 1985 a další na téma Daně, demokracie a ohrožení svobody v Savanně v Georgii v roce 1987. Alvin Rabushka byl také účastníkem konference v Napa Valley v roce 1986 a později sehrál ústřední roli v rozvoji série sympozií.
Milton Friedman mi navrhl, abych na první setkání v Napa Valley pozval zástupce Freedom House, protože svoji výroční zprávu o politických a občanských svobodách ve světě v roce 1982 experimentálně rozšířili o hodnocení ekonomické svobody. Raymond Gastil, tehdejší prezident Freedom House, a Lindsay Wright, mladý ekonom pracující pro tuto organizaci, přijeli a na první konferenci přednesli příspěvek o svých zjištěních týkajících se ekonomické svobody.
Když se Gastil a Wright podělili o své názory na ekonomickou svobodu, bylo zřejmé, že se výrazně liší od názorů většiny účastníků konference. Gastilův a Wrightův přístup odrážel pohled Freedom House, podle něhož jsou nejdůležitějšími aspekty svobody demokratické politické postupy a občanské svobody. Podle této filozofie jsou vysoce progresivní zdanění a rozsáhlé transfery příjmů zcela v souladu s individuální svobodou, pokud je politika v těchto oblastech schválena demokratickou většinou zákonodárných orgánů.[1] Několik účastníků této první konference, včetně mě, Waltera Blocka a Alvina Rabushky, se domnívalo, že přístup Freedom House trivializuje a zkresluje ekonomickou svobodu a činí ji závislou na politickém procesu. Odjížděli jsme ještě přesvědčenější o tom, že vývoj spolehlivého měřítka ekonomické svobody je životně důležitým projektem.
Můj kolega Walter Block a Alvin Rabushka se následně sešli a rozhodli se navrhnout uspořádání řady navazujících sympozií s cílem prozkoumat slabiny přístupu Freedom House a vytvořit index ekonomické svobody, který by byl v souladu s historií a vlastním významem ekonomické svobody. Dlouhodobým cílem by bylo vyvinout měřítko ekonomické svobody, které by bylo pravidelně zveřejňováno stejně jako každoroční průzkum politických a občanských svobod Freedom House.
Zbývalo mi tedy přesvědčit Miltona a Rose Friedmanovy, aby společně uspořádali sérii sympozií, která by toto téma řádně objasnila, a přesvědčit Liberty Fundu, aby poskytl finanční prostředky. Nový prezident Liberty Fundu pan W. W. Hill byl tímto projektem docela nadšený, viděl jeho důsledky a s radostí souhlasil s financováním dalších pěti setkání, na nichž by mezinárodní odborníci vytvořili intelektuální základnu, z níž by se mohl vytvořit index.
Druhá konference z této série se konala v červenci 1988 ve Vancouveru a jejím hlavním tématem byl příspěvek Alvina Rabushky o tom, jak by měla být definována ekonomická svoboda.[2] Budování na základě prací Johna Locka, Adama Smithe, Miltona Friedmana, Murrayho Rothbarda a vlastních rozsáhlých empirických a teoretických analýz se Rabushka zabýval atributy ekonomické svobody a povahou politik, které jsou s touto svobodou v souladu. Tvrdil, že soukromé vlastnictví a právní stát jsou základem – institucionální bází – ekonomické svobody. Rabushka aplikoval koncept ekonomické svobody na pět základních oblastí – zdanění, veřejné výdaje, ekonomickou regulaci podnikání a práce, peníze a zahraniční obchod – a nastínil některé představy o tom, jak by mohla být v každé z těchto oblastí měřena. Tato práce se ukázala jako velmi důležitá pro zaměření následné diskuse na dalších sympoziích.
Na druhém setkání se také objevil první pokus o poskytnutí empirických měření v příspěvku, který přednesli Zane Spindler a Laurie Still. Ve svém příspěvku doplnili taxonomii navrženou Alvinem Rabushkou a poskytli první pokus o vyhodnocení indexu Freedom House a přidali k němu měřítko svobody založené na nedobrovolné vojenské službě a svobodě zahraničního obchodu a investic. Jedním z důsledků diskuse o tomto dokumentu byl návrh, aby všichni účastníci vypracovali seznam faktorů, které by podle nich měly být součástí indexu ekonomické svobody, a vznikl tak seznam ukazatelů, které by mohly být pro tento účel použity.
Třetí zasedání se konalo v roce 1989 v Banffu v Albertě a představovalo první skutečný pokus o vytvoření teoretických i empirických opatření, která byla odvozena z principů nastíněných Rabushkou na druhém zasedání. Odvětvové referáty se zabývaly konstrukcí indexů pro trhy práce, mezinárodní obchod a peněžní trhy. Diskuse byly zajímavé především tím, jakým směrem se budou ubírat referáty přednesené na čtvrtém zasedání, které se konalo v roce 1990 na Sea Ranch v Kalifornii.
Na čtvrtém sympoziu se výzkum posunul na mnohem vyšší úroveň empirického i teoretického poznání. Teoretický příspěvek Ronalda Jonese a Alana C. Stockmana navázal na dva příspěvky Stephena Eastona a konkrétně se zabýval svobodou jako součástí standardního ekonomického modelu. Jejich analýza ukončila zmatek, který často provází takovéto diskuse, a to je rozdíl mezi bohatstvím a svobodou. Ukázali, že může současně docházet ke snižování svobody a zvyšování bohatství.
Na čtvrtém sympoziu vznikl také rejstřík, který je uveden v této knize. James Gwartney ve spolupráci s Walterem Blockem a Robertem Lawsonem vytvořil první komplexní index, v němž bylo seřazeno 79 zemí v odvětvích, která Rabushka nastínil a která byla dále diskutována na třetím sympoziu. Na čtvrtém sympoziu se v příspěvku Zanea Spindlera a Joanny Miyakeové rovněž uvažovalo o seznamu indexů svobody, který byl vypracován na druhém sympoziu.
Jedním z nejzajímavějších aspektů čtvrtého sympozia byl průzkum ekonomické svobody, který provedli Milton a Rose Friedmanovi. Každý z účastníků sympozia byl požádán, aby sestavil žebříček 11 zemí, které budou všem účastníkům známé. Milton a Rose pak během večera žebříček analyzovali a následující den jej prezentovali. Tento jednoduchý průzkum a jeho analýza se ukázaly jako docela užitečné při zjišťování rozptylu odhadů svobody zemí, které nebyly ani velmi svobodné, ani velmi nesvobodné, ale někde uprostřed. Ukázalo se, že klasický problém rozlišování mezi věcmi, které jsou si podobné, trápí i úlohu měření svobody.
Jedním ze závěrů, které vyplynuly ze setkání na Sea Ranch, bylo, že existují dva způsoby, jak konstruovat index svobody. „Low tech“, tedy úsudkový způsob, kdy je řada jednotlivců požádána o subjektivní hodnocení skupiny zemí, a „high tech“ způsob, kdy je k vytvoření hodnocení použito velké množství kritérií založených na řadě měřitelných veličin.
V rámci dalšího testování přístupu založeného na nízkých technologiích bylo rozhodnuto, že na budoucím zasedání bude posouzena skupina zemí a jednotlivci, kteří jsou s těmito zeměmi obeznámeni, je ohodnotí na stupnici svobody. Páté sympozium, které se konalo v roce 1991 v kalifornském Monterey, se zaměřilo na řadu takto sestavených dokumentů. V podstatě byly skupiny respondentů z Asie, Latinské Ameriky, Afriky, Evropy a Severní Ameriky požádány, aby ohodnotily země ve svém regionu a také země mimo svůj region, které byly společné všem seznamům. Tímto způsobem se doufalo, že by mohl vzniknout ucelený obraz o hodnocení ekonomické svobody všech uvažovaných zemí.
Ačkoli toto cvičení přineslo některé zajímavé poznatky, obecně se ukázalo, že respondenti neměli dostatek informací o zemích, které měli zařadit, a bylo poměrně obtížné najít v daném regionu lidi, kteří měli znalosti o více než jedné nebo dvou zemích. Přestože bylo získáno mnoho zajímavých poznatků z různých regionů, nepodařilo se z jednotlivých složek odvodit ucelený index.
V samostatném průzkumu, který provedl Stephen Easton a já, byli členové Mont Pelerin Society rovněž požádáni, aby seřadili země ve svém regionu, a tento průzkum se ukázal jako koherentní. Obecně se však mělo za to, že většího úspěchu by bylo možné dosáhnout návratem k metodě „high tech“ a k používání mnoha indexových řad pro každou zemi, s nímž začali Gwartney, Block a Lawson na čtvrtém zasedání. Tato objektivizace procesu měření by překonala problémy se subjektivitou a obtížemi při hledání kompetentních osob, které by hodnocení prováděly.
Závažný problém však přetrvával. Konkrétně se jednalo o nalezení vah, které by měly být přiřazeny různým datovým řadám v Gwartneyho, Blockově a Lawsonově indexu. Jako částečnou reakci na uznání tohoto problému jsme s Eastonem provedli další průzkum mezi členy Montpelerinské společnosti, v němž jsme respondenty požádali, aby ohodnotili výkonnost jednotlivých zemí v řadě obecných oblastí, jako je mezinárodní obchod, měnová svoboda atd. Šesté sympozium se zaměřilo výhradně na revidovaný dokument Gwartneyho, Blocka a Lawsona a na druhý dokument, který jsme s Eastonem vypracovali.
Šesté sympozium se konalo v roce 1993 v kalifornské Sonomě a předmětem diskuse byl značně přepracovaný článek Gwartneyho, Blocka a Lawsona a článek, který jsme s Eastonem napsali jako zprávu o výsledcích našeho druhého průzkumu. Bylo předloženo mnoho návrhů na zlepšení a diskutovalo se o řadě přístupů k problému vážení složek indexu. Index svobody, který je předložen v tomto svazku, odráží cenné příspěvky účastníků k řešení zjištěných obtíží.
Do programu hodnocení ekonomické svobody Fraserova institutu přispělo celkem 61 lidí. Domníváme se, že by bylo vhodné ocenit jejich přínos k tomuto procesu, a proto jsou jejich jména uvedena na konci tohoto úvodu. Je však samozřejmé, že za výsledný index nenesou odpovědnost a že s ním ani s jeho důsledky nemusí souhlasit.
Nadace Heritage Foundation ve Washingtonu nedávno zveřejnila index ekonomické svobody. Nabízí se tedy otázka, proč bychom měli vytvářet další, zdánlivě konkurenční index. Odpověď je jednoduchá.
Především, jak Heritage Foundation ve své publikaci pečlivě poznamenala, výzkum, který byl vypracován v rámci projektu Rating Economic Freedom Project od Fraser Institutu, je zásadního druhu a snaží se řešit klíčové metodologické otázky spojené s vytvářením takového indexu. Index Heritage Foundation odráží některé z těchto výzkumů, ale není tak úplný a komplexní jako zde zveřejněný index. Doufáme, že Heritage Foundation zahrne pokrok ve stavu výzkumu, který se odráží v tomto indexu.
Za druhé, tento index poskytuje historické měření ekonomické svobody. Proto je možné tento index použít k analýze vztahu mezi ekonomickou svobodou a dalšími proměnnými v čase. To je velmi důležitý aspekt.
V neposlední řadě jsme
přesvědčeni, že tento index představuje „nejnovější poznatky“ v oblasti
měření ekonomické svobody a že představuje jak nové měřítko ekonomické svobody,
tak nový výchozí bod pro výzkum, který zlepší naše chápání tohoto zásadního
aspektu lidské existence.
[1] Prezentace tohoto názoru viz Lindsey M. Wright, „A Comparative Survey of Economic Freedoms“ in Freedom in the World: (1982), vyd. Raymond D. Gastil (Westport and London: Greenwood Press, 1982), s. 51–90 a Raymond D. Gastil a Lindsey M. Wright, „The State of the World: Political and Economic Freedom“ in Freedom, Democracy and Economic Welfare, ed. Michael Walker (Vancouver: The Fraser Institute, 1988), s. 85–119. Podrobnou kritiku tohoto názoru viz Alvin Rabushka „Freedom House Survey of Economic Freedoms“, in Economic Freedom: Toward a Theory of Measurement, ed. Walter Block (Vancouver: The Fraser Institute, 1991), s. 57–71.
[2] Pro zájemce o dokumenty a shrnutí diskuse z celé série Fraser Institute/Liberty Fund viz Michael A. Walker, ed., Freedom, Democracy, and Economic Welfare, (Vancouver: Fraser Institute, 1988); Walter Block, ed., Economic Freedom: Toward a Theory of Measurement, (Vancouver: Fraser Institute, 1991); a Stephen T. Easton a Michael A. Walker, ed., Rating Global Economic Freedom, (Vancouver: Fraser Institute, 1992).
Článek původně vyšel jako kapitola The Historical Development of The Economic Freedom Index v prvním vydání zprávy o ekonomické svobodě ve světě Economic Freedom of the World 1975–1995. Přeložil Martin Pánek a DeepL.
