Volný vstup a rychlý výstup z odvětví jsou základními podmínkami pružnosti ekonomického systému. Vytvářejí podmínky pro efektivní alokaci omezených zdrojů do těch oblastí ekonomiky, v nichž lze očekávat jejich nevyšší zhodnocení. Ta národní hospodářství, v nichž se různým zájmovým skupinám (např. zaměstnavatelským svazům či profesním komorám) dosud nepodařilo prosadit vytvoření bariér vstupu do odvětví, splňují první předpoklad pro dosažení vysoké ekonomické výkonnosti. Druhým předpokladem je možnost a rychlost výstupu – exitu, tj. uvolnění a opětovné zapojení podnikatelských aktiv do procesu tvorby bohatství.
Jednou z forem exitu firmy z odvětví jej její exitus (z lat. smrt). Novela zákona o konkurzu a vyrovnání má vést k právnímu ukončení existence firem, které se nacházejí v podnikatelské agónii. Tyto firmy již nejsou schopny vyrovnat své závazky z běžné hospodářské činnosti. Aby mohly být uspokojeny oprávněné požadavky jejich věřitelů musí být uvolněna jejich ostatní aktiva. Fyzická likvidace předchází právní likvidaci. Krátkodobá fyzická likvidace není ničím jiným než vyvrcholením dlouhodobého hospodářského poklesu a podnikatelské destrukce firmy, proto není důvod tento proces ničím podmiňovat, ani prodlužovat. Lze očekávat, že novela zákona o konkurzu a vyrovnání svou obecnou dikcí se může stát nástrojem konkurenčního boje a možná v některých případech i prostředkem zničení nebo snadného ovládnutí konkurenční firmy. Zákon však nemůže postihnout všechny detaily a proto v konečné instanci závisí na rozhodnutí soudce v každém konkrétním případě.
Novela zákona o konkurzu a vyrovnání nemá a samozřejmě ani nemůže mít takové ambice jako dodržování kontraktů mezi podnikatelskými subjekty a jejich vynutitelnosti, nastolení finanční disciplíny či snížení druhotné platební neschopnosti atd. Představuje však důležitý střípek do mozaiky zákonů a pravidel, které umožňují efektivní fungování trhů ve prospěch všech občanů.