10. až 12. října probíhá v ulicích měst České republiky již třetí ročník sbírky Postavme školu v Africe. Cílem organizátorů je, jako v minulých letech, a jak název napovídá, postavit školu pro africké děti z Etiopie. Na rozdíl od z daní financované vládní pomoci, nikdo potenciální dárce nenutí, snad kromě nepřímého společenského tlaku, přispět. Na rozdíl od vládní pomoci, čelí pořadatelé sbírky konkurenci mnoha dalších projektů. Organizátoři proto mají motivaci vytvořit z každé darované koruny co nejvíce dobra. Soukromá pomoc tak poráží tu vládní rozdílem mnoha branek.
Až potkáte nějaký ten hlouček vybírajících skautů, možná přispějete (nebo jste již přispěli) – a to je dobře. Možná si také řeknete něco v tom smyslu, že když chudým Afričanům nepomůžeme my bohatší obyvatelé planety, sotva to udělá za nás někdo jiný. Pro někoho snad překvapivá odpověď ale zní: udělá. Podnikatelé. James Tooley je univerzitním profesorem v britském Newcastlu a zabývá se odvětvím vzdělávání. Tooley, který nedávno získal prestižní ocenění, prováděl empirický výzkum v chudinských oblastech africké Ghany, Nigérie a Keni. Jeho závěry ukazují, že soukromý (nikoli nutně “podporovaný“) sektor je efektivní cestou pro zajištění kvalitního vzdělání pro chudé. Lepší vybavení, kvalitnější výuka a celkově lepší výsledky studentů ve standardizovaných testech, to odlišuje od státních škol soukromá zařízení, která nabízí služby chudým studentům v afrických slumech.
Dobrá vůle politiků a úředníků někdy může pomoci občanům domoci se od státu lepších služeb. Jak ale Tooley mistrně ukazuje, u ziskově orientovaných podnikatelů není žádná dobrota zapotřebí. Rozšiřování produkce, řízení kvality, hledání inovací, vytváření vlastní značky, zefektivňování využití zdrojů, směřování k nákladové efektivitě, opravdový zájem o osud studentů po dokončení kurzů – to vše dělají konkurující si podnikatelé dobrovolně a ve svém vlastním zájmu.
A co soukromé charitativní projekty, jako je ten v úvodu komentáře? Kde je jejich místo? Krokem ke zvýšení efektivnosti může být určitá forma spolupráce soukromých charit s místními podnikateli a jak ukazuje tento příklad, již se tak děje. Snaha odlišit se od konkurence a nabízet potenciálním dárcům relativně co nejlepší projekty dovede organizátory soukromých sbírek k těmto (a jiným) inovacím dříve než vládní rozvojové pracovníky. Tak tedy, soukromá pomoc nebo africké podnikání? Obojí.
