Adam Smith Institute, britské sdružení propagující myšlenky klasického liberalismu, nedávno vydalo zajímavou příručku A Beginner’s Guide to Liberty (ed: Richard Wellings, 2009). Sestává z 10 krátkých kapitol, jež nastiňují liberální chápání svobody, vysvětlují, jak fungují trhy a cenový systém, objasňují prospěšnost svobodného obchodu a škodlivost protekcionismu atd. Na konci každé kapitoly lze najít seznam doporučené literatury, jež se dotyčnému tématu věnuje podrobněji. Publikace obsahuje tyto texty:
- The importance of liberty, J. C. Lester, autor Escape from Leviathan: Liberty, Welfare, and Anarchy Reconciled (2000).
- How markets work, Eamonn Butler, autor knihy The Best Book on the Market: How to Stop Worrying and Love the Free Economy (2009).
- Free Trade, Daniel Griswold (Cato Institute), autor Mad about Trade: Why Main Street America Should Embrace Globalization (2009).
- Taxation and government spending, Daniel J. Mitchell (Cato Institute).
- Property rights, Karol Boudreaux (Mercatus Center).
- Why government fails, Peter J. Boettke a Douglas B. Rogers.
- Sex, drugs and liberty, John Meadowcroft, autor The Ethics of the Market (2006).
- Welfare without the state, Kristian Niemietz, mj. autor článku From Bismarck to Friedman (2007), jenž pojednává o reformě chilského penzijního systému.
- Banking, inflation and recessions, Anthony J. Evans
- The role of government, Stephen Davies.
Osobně se mi nejvíce líbí kapitoly o svobodném obchodu, vlastnických právech, selhání státních politik, jakož i kapitola o svobodě v oblasti životního stylu (alkohol, drogy, sex aj.), kdy lze autorovi vyčítat snad jedině to, že ačkoliv po vzoru Johna Stuarta Milla ostře rozlišuje mezi jednáním, jímž člověk poškozuje pouze sebe sama, a jednáním, kdy člověk způsobí „škodu“ ostatním lidem, nikde ani v náznaku neuvádí, co se v daném kontextu rozumí „relevantní újmou“. Omluvou budiž to, že jde o jednu z nejsložitějších otázek politické a právní filosofie. To je ostatně též důvod, proč nikdy nevzniklo slibované pokračování mého článku Liberalismus a „zločiny bez obětí“, LEBlog, 4. 4. 2008. Během přípravy článku jsem totiž získal čím dál silnější dojem, že současná liberální teorie není bohužel natolik propracovaná, abychom mohli dospět k jednoznačným a zároveň aspoň rámcově uspokojivým závěrům. Pro pořádek dodávám, že článek jsem nezačal psát čistě z vlastní iniciativy, nýbrž si jej tehdy vyžádal Tomáš Sobek.
Naproti tomu některé kapitoly se dle mého soudu věnují příliš mnoho otázkám na příliš malém prostoru. To je případ zejména Evansovy kapitoly o bankovnictví, inflaci a hospodářských recesích. V této souvislosti si neodpustím jednu dílčí – vážně nevážnou – poznámku na adresu analogie mezi hospodářským cyklem a „alkoholovým cyklem“ (cit. dílo, s. 87), jež je mezi příznivci rakouské teorie hospodářských cyklů z nějakého důvodu obzvláště oblíbená. Tutéž analogii lze nalézt i na začátku jinak poměrně kvalitní práce Stevena Horwitze a Petera Boettkeho The House That Uncle Sam Built – The Untold Story of the Great Recession of 2008 (.pdf), The Foundation for Economic Education, 2009. Bez ohledu na to, zda je v době prudkého hospodářského propadu žádoucí, aby se stát pokoušel svými aktivními politikami propad zmírnit, či nikoliv, dovoluji si coby poměrně protřelý pijan tyto autory upozornit, že probudí-li se člověk skutečně s ukrutnou kocovinou včetně pekelného „bolehlavu“, „vyproštovák“ v podobě jednoho pohárku mu výrazně pomůže, aniž by se tím nevyhnutelně vystavoval ještě horší pozdější kocovině. Bylo by tudíž dle mého názoru vhodné vymyslet si nějakou přesnější analogii.