V dnešní době se hodně diskutuje o globalizaci. Co je to globalizace? Globalizace je jednoduše proces volného pohybu zboží, kapitálu, lidí a myšlenek po celém světě a přes hranice.
Globalizace je pro svět velkým přínosem. Znamená větší specializaci a dělbu práce, což jsou důležité součásti hospodářského pokroku. Bohaté země díky ní bohatnou a chudé země se dostávají z drtivé chudoby.
Tržní reformy uvnitř jednotlivých zemí jsou důležité, ale zapojení do globální dělby práce bylo klíčové pro vzestup středních tříd v Číně, Indii, Mexiku, Chile a východní Evropě. Podíl světové populace žijící v extrémní chudobě, tj. spotřebovávající méně než 1,90 dolaru na den po úpravě na místní ceny, se snížil z 36 % v roce 1990 na 10 % v roce 2015.
To je největší příběh této epochy, možná největší úspěch v dějinách lidstva. Jak upozorňuje Max Roser z projektu Our World in Data, noviny by mohly každý den po dobu 25 let otiskovat titulek POČET LIDÍ V EXTRÉMNÍ CHUDOBĚ SE OD VČERA SNÍŽIL O 137 000.
Ale lidé to nevědí!
V nedávném průzkumu si 66 % Američanů myslelo, že se chudoba ve světě zdvojnásobila. Svobodná ekonomika není hra s nulovým součtem. Obchod a specializace jsou výhodné pro všechny. Koláč se zvětšuje pro všechny.
A jaká je alternativa? Soběstačnost? Jak upozornili Leonard Read a Milton Friedman, žádný člověk na světě nedokáže vyrobit něco tak jednoduchého, jako je tužka. Potřebovali byste dřevo z Oregonu, grafit ze Srí Lanky, vosk z Mexika, ricinový olej z tropů a kaučuk z Indonésie. Nemluvě o továrnách, které tyto prvky spojí do tužky.
Andy George, moderátor pořadu How to Make Everything na Youtube, se rozhodl vyrobit kuřecí sendvič od nuly. Ukázalo se, že to znamená strávit šest měsíců a 1500 dolarů pěstováním zahrady, přeměnou vody z oceánu na sůl, výrobou sýra a zabitím kuřete, a to vše proto, aby se mohl zakousnout do sendviče skutečně vyrobeného od nuly.
Od prezidenta Trumpa i prezidenta Bidena hodně slyšíme heslo „Buy American“. To je téměř stejně nesmyslné jako výroba kuřecího sendviče od základu. Suroviny, pracovní síla a technologie potřebné k výrobě prvků moderního života jsou rozprostřeny po celém světě. Pro jakoukoli zemi – Spojené státy, Indii, Nigérii – by bylo mnohem dražší odmítnout obchodovat s lidmi v jiných zemích, aby vyráběli zboží levně a efektivně.
A pokud má smysl „kupovat americké“, proč ne kupovat kalifornské? Kupovat losangeleské? Držte naše peníze tady v Hollywoodu!
Jak v roce 2009 poznamenal odborník na obchod Dan Ikenson, většina našich moderních výrobků by měla být označena nápisem „Made on Earth“ a měla by být vyráběna „skutečně globální dělbou práce, s možnostmi specializace, spolupráce a výměny v kdysi nepředstavitelném měřítku“.
V uplynulé generaci globalizace přivedla do světové ekonomiky více lidí a miliardy lidí se dostávají z chudoby.
Zároveň se osvícenské hodnoty tolerance a lidských práv šíří do stále většího počtu částí světa, přičemž zvláštní důraz je kladen na práva žen, rasových a náboženských menšin a gayů a lesbiček.
Internet dává lidem více informací, více způsobů komunikace, více obchodních příležitostí a větší výběr. Navzdory tomu, co se nám může zdát ze záplavy informací o světě, žijeme pravděpodobně v nejmírumilovnějším období v dějinách.
Hospodářský pokrok však nevyhnutelně znamená změnu. A změna může být bolestivá. Zamysleme se nad přechodem od 90 % amerických zaměstnanců pracujících na farmách k dnešním asi 2 %. Nyní procházíme podobným přechodem od výroby ke službám a robotům.
Někteří lidé jsou při takových přechodech poškozeni. Mohou přijít o práci nebo o své podnikání, nebo vidí, že jejich vlastní mzdy nerostou tak rychle jako mzdy ostatních lidí, nebo se prostě obávají, že k takovým důsledkům může dojít. A když lidé vnímají pokles svých příjmů nebo svého relativního sociálního postavení, často chtějí pomoc a chtějí někoho obvinit. To může znamenat jak požadavek na vládní programy, tak obětní beránky – ať už jsou to bankéři, 1 %, Židé, imigranti, Mexičané nebo kdokoli jiný, což je pravý opak individualistického liberalismu, který nám přinesl nebývalý pokrok, který jsme zažili.
Jsme svědky vzestupu populistických a neliberálních sil v zemích po celém světě, a to jak na levici, tak na pravici – s hrozbami pro svobodu, demokracii, obchod, růst, a dokonce i mír. Všechny nové špatné myšlenky – socialismus, protekcionismus, průmyslová politika – jsou ve skutečnosti špatné staré myšlenky. Libertariáni a klasičtí liberálové proti nim bojují již více než 200 let a je třeba v tom pokračovat.
Článek původně vyšel pod názvem In Defense of Globalization na webu Students for Liberty. Přeložil Martin Pánek a DeepL.
