Těsně před koncem roku 2001 dosáhly železniční odbory s vedením drahdohody nad kolektivní smlouvou. Ta obsahuje mimo jiné záruku růstuplatů o sedm procent a šest týdnů dovolené. Jako občan, který to mázaplatit se ptám, ne zda-li, ale kdy bude manamegent železnice za tutodrzost vyhozen na dlažbu. Dráhy neustále natahují ruce pro větší avětší dotace, vrší ztráty a dluhy, a přitom jejich zaměstnanci majídostat nadstandartní výhody. Vždyť tento podnik je vzhledem ke svémuekonomickému stavu i výhledům dalšího podnikání v budoucnosti jižfakticky v bankrotu. Na železnicích již měl dávno řádit správcekonkurzní podstaty, rozprodávat budovy, pozemky, vozový park,jednotlivé tratě, koleje i pražce, propouštět hromadně zaměstnance,snižovat jejich platy a rušit jakékoliv nadstandartní výhody (režijníjízdenky, příspěvky na obědy, mimořádné dovolené….). Není se čehobát, železničáři v minulosti svou generální stávkou sami dokázali,nakolik jsou nepotřební a pár stávkokazů se vždy najde. Místo toho sepřipravuje pod patronací státu klasické tunelování, pardon, rozdělenídrah na podnik s dluhy a „čistou“ společnost. Počínání vedeníželeznice, které přistoupilo na skandální kolektivní smlouvu lzehodnotit také jako páchání trestných činů porušení povinnosti přisprávě cizího (i mého) majetku, předlužení (…kdo si přivodípředlužení tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovýmpoměrům..) a porušení povinnosti v řízení o konkurzu (….kdo nesplnísvou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu…).
Nebetyčná drzost železničářů
0 Sdílej