Veřejnost je stále častěji bombardována zprávami, jež zdůrazňují ty či ony možné katastrofické důsledky globální změny klimatu, kterou údajně způsobí lidská činnost. Tato hrozba je prý neodvratitelná, pokud lidé radikálně nezmění způsob svého života – nesníží svou „uhlíkovou stopu“. Britský deník Daily Mail přináší portrét dvou silně ekologicky založených žen, které se rozhodly přispět k „záchraně Země“ tím, že nebudou mít nikdy děti. První z nich, 35 – ti letá Toni, podstoupila interrupci, když navzdory důslednému užívání antikoncepce nechtěně otěhotnila, a posléze se „pro jistotu“ nechala sterilizovat. Druhá žena – 31-letá Sarah Irving – se nakonec dohodla s partnerem na jiném řešení: partner si nechal udělat vasektomii. Toni tvrdí, že mít v dnešním světě děti je sobecké, poněvadž tato snaha zachovat svou genetickou linii poškozuje naši planetu:
„Každý člověk, jenž se nově narodí, přispívá k vyšší spotřebě jídla, vody, půdy, fosilních paliv, stromů a vyšší produkci odpadů, většímu znečištění, vyšším emisím skleníkových plynů, čímž zhoršuje problém přelidnění.“
Tentýž názor zastává i Sarah Irving, přičemž si závazek nezatížit nikdy Zemi svým potomstvem dala již v době, kdy si jako „náctiletá“ sepsala seznam svých největších přání. Na první místě figurovala záchrana životního prostředí a odvrácení hrozby „globálního oteplování“.
Je to samozřejmě jejich tělo a jejich život, takže mají plné právo s ním nakládat, jak je jim libo, pokud tím neporušují tatáž práva ostatních. Lze pouze učinit dvě poznámky: za prvé, dovedeno do logických důsledků, ještě účinnějším způsobem, jak snížit „uhlíkovou stopu“, je sebevražda, nejlépe hromadná sebevražda všech lidí. Otázkou ovšem zůstává, pro koho bychom v takovém případě Zemi „zachránili“.
Za druhé, vlády stále hojněji posílají do škol různé alarmistické brožurky o hrozbě globální změny klimatu (v rámci tzv. „environmentální výchovy“). Na místě je tudíž obava, že podobné pesimismem skrz na skrz prosáklé názory o lidstvu se stanou v budoucnu kvůli této propagandě četnější. Ostatně, britská anketa z únoru 2007 zjistila, že přibližně polovina dětí ve věku od sedmi do jedenácti let se obává důsledků globální změny klimatu a často mají kvůli těmto úzkostným představám problémy se spánkem.
Celkově se mi zdá, že hysterie okolo „globálního oteplování“ neustále sílí. Nad některými návrhy až zůstává rozum stát. Nedávno jsem např. narazil na článek Marka Roodhouse, jenž obhajuje a prosazuje „příděly uhlíkové spotřeby“ po vzoru přídělového hospodářství za druhé světové války. Velice ilustrativní je také dlouhý seznam jevů, které podle médií způsobuje či způsobí „globální oteplování“ – viz. John Brignell: Got a Problem? Blame Global Warming!
