V těchto dnech projednali poslanci Parlamentu zákony, které se týkají voleb, činnosti politických stran, zvláště pak jejich financování. Mimo jiné zákonodárci přijali opatření, kterým nás daňové poplatníky budou naši politici, tedy členové jednotlivých politických stran a zároveň zástupci občanů v Parlamentu a Senátu stát více než doposud. Od příštího roku se příspěvky politickým stranám za jejich mandáty v zákonodárných sborech zvýší o 100 %, ale co víc, politické strany dostanou finanční prostředky i za mandáty, které získají ve volbách v jednotlivých vyšších územně samosprávných celcích. Tato částka bude rovna čtvrt miliónu za jeden mandát.
Otevírá se tedy opět otázka jak dál ve financování politických stran. Může se zdát, že nejjednodušším a nejčistším způsobem by bylo eliminování možnosti poskytování různých darů a sponzorských příspěvků. Ty byly a mnohdy budou spojeny s přímou či nepřímou korupcí politiků, přinejmenším jsou na hraně slušného chování. Řešení by teoreticky mohlo spočívat v tom, že politické strany by byly financovány pouze prostřednictvím příspěvků svých členů. U nás je zřejmé, že volič většinou své názory a postoje prezentuje pouze u voleb a že nechce být vtahován příliš do politiky tím, že by se jí účastnil aktivně v některé ze stran. Tomu odpovídá i počet straníků. Naše politické strany až na výjimky, kterou jsou příslušníci KSČM (historický pozůstatek) a KDU-ČSL, mají nízký počet členů. Proto tento model financování politické strany by pravděpodobně znamenal zkázu právě těch politických stran, které u nás získávají nejvíc hlasů u voleb, ale mají málo členů. Bohužel se tak v praxi musí ustoupit od tohoto teoreticky čistého způsobu financování politických stran k mnohdy málo průhledným a nejasným způsobům.
Politické strany mezi sebou bojují v konkurenci o voliče, to je na jedné straně a na druhé straně si přejí, aby jejich konkurentů bylo co nejméně. Proto teď přijali zákony, které jim umožní čerpat vyšší finanční prostředky ze státní pokladny než dříve. K penězům ze státního rozpočtu se tak v největší míře dostanou ty strany, které získají mandáty ať už v Poslanecké sněmovně či Senátu, případně v krajských zastupitelstvech. Tento způsob zvláště pak při přijetí volebního zákona v současné době znamená, že ještě více dojde ke koncentraci politické a ekonomické moci mezi největší strany. Případné nové politické subjekty budou mít velmi ztíženou situaci už právě z důvodů financování.
Jako spravedlivější se jeví varianta, kdy finanční prostředky ze státního rozpočtu by nebyly rozdělovány na základě získaných mandátů v Parlamentu, v Senátu či v krajských zastupitelstvech, ale podle počtu odevzdaných hlasů, tzn. že finanční prostředky a podporu by dostaly i ty strany, které se nedostanou do Parlamentu, Senátu či krajských zastupitelstev.
Třetí variantou je kombinované financování prostřednictvím příspěvků, dotací ze státního rozpočtu a darů sponzorských či jiných a z podnikatelské činnosti. Pro občana by měla být snaha o zprůhlednění financování, tzn. otevřené informace ať už ve sdělovacích prostředcích a dnes už spíše prostřednictvím Internetu, tím základním cílem pro budoucí volební období. Takhle by se předcházelo možným machinacím, které v současné době mohou díky znění jak Volebního zákona, tak Zákona o financování politických stran vzniknout. V příštích volbách by občan jasně měl říct, že chce znát všechny informace, že chce mít možnost nahlédnout do celého účetnictví každé politické strany.
