Včera odhalil Eurotel své plány na výstavbu sítě UMTS – oněch slavných mobilů „třetí generace“ – v Čechách. Ale kromě toho, že se bude jednat o standardní řešení (na rozdíl od konkurenčního T-Mobilu), kromě přibližné doby spuštění sítě (koncem letošního roku pro předvánoční trh), kromě jména dodavatele technologie a budoucích telefonů a kromě představení jedné z budoucích služeb (hovor prostřednictvím videotelefonu), Eurotel mnoho neřekl. V podstatě také nemusel.
Ačkoliv téma UMTS hýbalo před pěti lety telekomunikacemi, dnes zajímá jen velice malou skupinku lidí. Přestože UMTS sítě fungují již ve více než třech desítkách zemí na světě, narozdíl od nástupu mobilních telefonů se o žádnou revoluci v telekomunikacích nejedná.
Velké zklamání u sousedů
Ano, UMTS sítě umožní spuštění takových aplikací jako jsou videotelefonické hovory, složitější videohry, mobilní televize atd. Nakonec ale rozhodnou až spotřebitelé, co chtějí využívat. A jejich verdikt ze zemí, kdy již UMTS funguje, pro provozovatele příliš povzbudivý není.
Přestože například v Rakousku byly čtyři UMTS sítě spuštěny již v letech 2003-04 a v Německu všechny čtyři fungující sítě běží od roku 2004, počty uživatelů nejsou nijak závratné. Naopak, spíše se jedná o velká zklamání. A to nejen proto, že klientů je málo, ale také proto, že poptávka po sofistikovaných produktech je velmi malá.
Paradoxně ještě nejlépe je na tom ze všech evropských majitelů UMTS sítí firma Hutchison, která provozuje své sítě s podivným jménem 3. Ty fungují v mnoha evropských zemích – například v Itálii nebo Velké Británii. Ale pouze proto, že klienty láká na velmi levné klasické telefonní hovory, a tak se de facto stala dalším mobilním operátorem na zmíněných trzích. Operátor 3 si takovou politiku může dovolit – nízkými cenami hovorů nevystavuje konkurenci („nekanibalizuje“) svou vlastní klasickou mobilní síť, protože narozdíl od svých konkurentů žádnou nemá.
Raději si změnit licenci
Evropské telekomunikační společnosti se v případě UMTS dostaly do velké pasti. Vynaložily na získání licencí na jejich provozování desítky miliard dolarů. Stejně tak na výstavbu předražených UMTS sítí. Dnes produkty, které by tyto sítě mohly poskytovat, v podstatě nikdo nechce. A navíc kvůli podmínkám licencí není možné z této pasti utéci. Jedinou cestou jsou změny podmínek v udělených licencích.
Že ekonomická logika nakonec může přesvědčit i pomalé státní úředníky, ukazuje příklad ze severu Evropy. V polovině letošního roku povolil švédský regulátor Vodafonu a Hutchisonu použít na výstavbu sítí třetí generace i mnohem levnější americkou technologii CDMA. A švédského příkladu budou jistě následovat i další země.
Vedle licenčních pásem určených pro výstavbu „evropské“ UMTS se stále populárnější stává frekvenční pásmo 450 MHz, v němž v nedávné minulosti fungovaly staré analogové mobilní sítě. V Čechách toto pásmo i přes protesty regulátora využil právě Eurotel pro výstavbu první CDMA sítě tohoto druhu na světě a začal jejím prostřednictvím poskytovat rychlý přístup k internetu. Obdobně pak ve využití tohoto pásmo postupují i ostatní země.
V podstatě se jedná také o síť třetí generace. Možná ne plnohodnotnou teoreticky, ale v každém případě je to UMTS v praxi a to ještě v podobě, kterou zákazníci požadují. Nezanedbatelnou výhodou jsou také výrazně nižší náklady na výstavbu a provoz.
Teď přijde Oskar
Je proto spíš překvapivé, že Eurotel se rozhodl svou UMTS síť spustit mnohem dříve, než vyžadují podmínky udělené licence. Kdybychom předpokládali, že čeští zákazníci se od svých západoevropských protějšků nebudou příliš lišit, pak můžeme očekávat, že hlavním důvodem k používání UMTS sítí bude rychlý přístup k internetu a hlasové služby. Avšak oba tyto produkty již Eurotel poskytuje v jiných svých sítích. Navíc může Eurotel ještě více než doposud „kanibalizovat“ pevnou síť Českého Telecomu.
Je sice pravda, že jeho konkurenti své UMTS sítě spustí do konce letošního roku. Avšak u T-Mobilu se o klasickou a plnohodnotnou síť UMTS jednat nebude a jejím hlavním účelem bude konkurovat v rychlém přístupu k internetu Eurotelí síti CDMA. O klasické síti UMTS se v T-Mobilu mluví až někdy v roce 2007.
U Oskara lze pak očekávat, že jeho nový majitel Vodafone provede spolu se spuštěním UMTS sítě tzv. rebranding neboli změnu názvu z Oskara na Vodafone. Na rozdíl od svých konkurentů však Oskar jinou možnost než postavit UMTS síť (a tím nabízet rychlé připojení k internetu svým zákazníkům) ani nemá.
Bez UMTS bylo by lépe
Základní ekonomická poučka zní – pokud se provedená investice nevrátí, nemá smysl ji provádět. I kdyby byla sebevíc technicky zajímavá, šlo by jen o vyhazování peněz. Celý projekt UMTS je takovým vyhazováním peněz a to ve velkém. Jediný důvod, proč vlastně dnes sítě UMTS existují, je fakt, že drtivou většinu licencí vlastní majitelé mobilních sítí, kteří ztráty z tohoto projektu překryjí jinými ziskovými činnosti. Už zmíněnou výjimkou je společnost Hutchison, která však prostředky na investice do sítí UMTS získala prodejem firmy Orange před několika lety. Kdyby je místo toho nechala v bance na obyčejném běžném účtu, udělala by lépe. A je velmi pravděpodobné, že nová síť Eurotelu nebude žádnou výjimkou z pravidla, že telekomunikační společnosti by na tom bez UMTS byly lépe.