Předmluva k českému vydání Pokroku bez povolení
Bitcoin, blockchain, Uber, Airbnb, sdílená ekonomika – nové koncepty přinášející revoluci do našich životů. Pro mnohé však jen módní technologické výstřelky umožněné rozvojem chytrých mobilních telefonů, o nichž dnes každý rád píše, aby ukázal, jak moc je „in“. Róbert Chovanculiak ale ve své skvělé knize Pokrok bez povolení nepíše pro úzkou skupinu technologických nadšenců. Jeho kniha je širokospektrální a má hloubku; je zároveň čtivá, plná lidských osudů s dobrým koncem i příběhů tragických. Je to oslava lidské vynalézavosti a odvahy, stejně jako smutné čtení o lidské hlouposti, krátkozrakosti a podlosti. Vypráví příběh společenského pokroku, jehož podobu z různých pohledů po staletí zachycují političtí a morální filosofové, ekonomové klasičtí i moderní, teoretici práva, psychologové, historici a další badatelé zkoumající společnost. Autor dokázal jedinečným způsobem promítnout staré dějinotvorné debaty o povaze společenských institucí zajišťujících svobodu, prosperitu, řád, spravedlnost a bezpečnost do světa moderních technologií, internetu a sdílené ekonomiky.
Autor sám – a velmi správně a trefně – píše, že jeho kniha není věšteckou koulí, ale spíše kladivem. Kladivem, kterým můžete na prach rozbít řadu argumentů a dávno (a možná nikdy) neplatných učebnicových pouček o tom, jak prý svobodná mezilidská spolupráce selhává a jak údajně není myslitelné, aby lidé bez politických nebo byrokratických hierarchií, bez privilegií, licencí a daňové redistribuce zajistili společenský rozvoj. Kniha je plná ožehavých témat – od soukromého poskytování bezpečnosti po vynucování kvality zboží v temných zákoutích internetu –, která přímo vyzývají k silným či moralizujícím názorům. Autor však prokazuje neobyčejnou pokoru a neúnavně a nezaujatě analyzuje, vysvětluje, srovnává, zkoumá motivace aktérů i robustnost institucionálního rámce, nezapomíná na sílu předsudků, ale i význam morálních hodnot, které dělají člověka člověkem. Znovu a znovu tak můžeme vidět, že to, co vypadalo jako nemyslitelné či neřešitelné, je nejen možné, ale díky novým technologiím již dokonce existuje.
Kniha ovšem není jen seznamem příkladů, že díky Uberu jsou dostupnější sanitky, že Airbnb zvyšuje ubytovací kapacity v krizových situacích, že crowdfunding řeší problém černého pasažérství, dokáže zajistit poskytnutí „veřejného statku“ a třeba i zvýší vybavenost armády, že Bitcoin zachraňuje životy v rozvojových zemích a chrání obyvatelstvo před tyranskými režimy, že chytré kontrakty na blockchainu nahrazují nákladné či neexistující právní služby, že decentralizované systémy brání především obyčejné lidi před tím, aby se politici neutrhli ze řetězu, a chrání jejich majetek i životy, když se tak skutečně stane atp. v nepřeberném množství variací. Kniha rozvíjí nejlepší teorie minulých staletí objasňující dění na legálních i černých trzích a ukazuje, jak jim správně rozumět nebo jak hodnotit jejich správnost dnes. Staví mosty mezi poznatky největších společenskovědních myslitelů (kniha se hemží jmény nobelistů, jejichž hlavní přínos objasňuje) a možnostmi, které dnes díky technologiím máme. Někteří myslitelé tak na ceně rostou, jiní se dnešníma očima ukazují jako lidé možná (a často bohužel) se silnými názory a velkým vlivem, ovšem bez představivosti, která by jejich myšlenkám zajistila přežití i v digitální době.
Róbert Chovanculiak tak ze své čtivé knihy vytvořil vlastně moderní učebnici (institucionální a komparativní) politické ekonomie. Nejenže studenti ekonomie po přečtení této knihy už nikdy nemohou jen nekriticky opakovat učebnicové mantry o tržních selháních, informační asymetrii, problému černého pasažéra, zkázonosnosti vězňova dilematu apod., ale budou moci nyní mnohem lépe rozumět Buchananově teorii klubů, Tiboutově konkurenci lokálních vlád, polycentrismu Elinor Ostromové, učení Thomase Schellinga, F. A. Hayeka, Mancura Olsona a mnohých dalších.
Fascinující Chovanculiakovo čtení o střetu moderních technologií a ekonomických a politických vizí společnosti asi nepřekvapivě ukáže na oslavování nových typů konkurence a decentralizace radikálními protržními mysliteli. Mnohé možná ovšem překvapí argument, že Marxova vize světa plodného a pestrého života člověka, který se zbaví závislosti na moci a vlivu kapitálu, je přesně také tím, co sdílená ekonomika umožňuje. Zdá se, že v době digitální se obrušují ideologické hrany a staré spory mohou ústit v nečekaná řešení.
Zájemci o studium historie si v knize též přijdou na své. Kniha je plná historických exkurzů, abychom lépe rozuměli procesu, kdy inovace vznikají, a mechanismům, které obvykle vedou k regulacím podnikání. Myšlenkové veletoče tvůrců regulatorních rámců pro podnikání v minulosti nám jen připomínají, že pokrok bez povolení zdaleka není samozřejmostí. Politici, regulátoři, ale i etablovaní podnikatelé obvykle nejsou největšími zastánci pokroku, který vždy a všude narušuje existující pořádky. Naopak. Vládní příkaz pít pivo, jejž autor v knize zmiňuje, totiž nepředstavuje typický směr, jakým se regulátoři ubírají. Mnohem častěji plodí drakonické zákazy, jež inovacím v podnikání a experimentování brání. Inovace a schumpeterovská kreativní destrukce jsou ale klíčem k pokroku, díky němuž může lidstvo pronikat do nových sfér, objevovat a osidlovat nové světy.
Digitální svět internetu je příkladem takového nového světa. Je „Divokým západem“, kde se bohatne i prodělává; kde se již hraje, i když zde teprve pouze vznikají pravidla hry, která postupně do tohoto světa přinášejí řád, spravedlnost a stabilitu; kde se buduje důvěra, řeší spory, chytají se a trestají zločinci. V konkurenci dobrodruhů vznikají revoluční instituce zítřka. Jsou vyšlapávány cestičky pro miliony z nás, kdo nejsme dobrodruhy. Otevírají se nové prostory prostě pro všechny, kdo tento svět platforem a decentralizovaných systémů postupně osídlují a mohou využívat ke svému prospěchu a lepšímu životu. K osídlení nás nikdo nenutí. Je to volba navíc k tomu, co již máme. Volba naše, každého jednoho z nás. Žádné většiny, žádné hlasování, jen my a naše ochota nově budovaný digitální svět osídlit, vstoupit do něj (či možná lépe vystoupit do něj) – svoboda říci ano. Je to ovšem i možnost z tohoto světa kdykoli jednoduše vystoupit – svoboda říci ne. Mít obě tyto možnosti volby je (minimálně oproti dnešku) velký pokrok. Opravdový pokrok. Pokrok bez povolení!
Knihu Pokrok bez povolenia můžete v původní slovenštině koupit na našem e-shopu. Stejně jako další knihy je po zadání kódu KORONAVIRUS ve 20% slevě.
