Minulý týden byla zveřejněna akvizice společnosti Karneval Media jejím největším souputníkem – společností UPC. Jediným, kdo nyní stojí v cestě sloučení největších poskytovatelů služeb kabelové televize u nás, je brněnský Úřad na ochranu hospodářské soutěže. A ten se zatím vyjádřil – neoficiálně, ale jasně – v tom smyslu, že na prozkoumání spojení si nechá plných pět měsíců maximální možné délky pro své zjišťování. Pokud tomu tak bude, pak poskytne jenom další důkaz o tom, že děla přesný opak toho, co by dělat měl – fúze a akvizice, které trhu pomáhají, zamítá a komplikuje, a naopak ty, které trhu vysloveně škodí, zejména z politických důvodů, bez uzardění povoluje.
Tři cesty
Celá transakce, díky níž vznikne společnost ovládající zhruba 80 procent kabelových přípojek u nás, se dala očekávat a také očekávána byla – jedinými otázkami bylo, kdy a jak k ní dojde. Jednání mezi oběma firmami probíhala již od počátku letošního roku a na české poměry neuvěřitelně se podařilo jejich průběh utajit a zveřejnit až po podepsání smlouvy. A nyní zasáhnou úředníci. Musí totiž posoudit, zda spojení obou firem „nezakládá ohrožení hospodářské soutěže“ na relevantním trhu. Jinými slovy, někdo je ochoten investovat do koupě kabelové televize zhruba 320 miliónů eur a úředníci jednoho z brněnských úřadů mu následně sdělí, zda to může udělat. Mohli by si šetřit práci a spojení firem bez problémů povolit okamžitě, což také podle zákona udělat mohou, pokud shledají, že není ohrožena hospodářská soutěž. Úřad totiž může k hodnocení přistoupit z několika hledisek – podle své dosavadní rozhodovací praxe, anebo redefinováním relevantního trhu či vhodnou kombinací obou postupů. Ironické je, že ať se k problému postaví jakkoliv, výsledkem vždy bude to, že hospodářská soutěž ohrožena není.
Až dosud to nevadilo
Doposud ÚOHS posuzoval spojení kabelových televizí několikrát a vždy vymezil relevantní trh jako „trh poskytování televizního signálu prostřednictvím kabelových rozvodů“. Jedná se sice o vymezení scestné a zavádějící, neboť kabelovým rozvodům konkurují přímo a zaměnitelně jak terestrické vysílání, tak i příjem prostřednictvím satelitů, ale jedná se o ustálenou judikaturu. Logicky pak úřad vymezil podíl jednotlivých kabelových společností na relevantním trhu jako 100%, neboť až na naprosté výjimky nevede do jednoho domu více než jeden rozvod kabelové televize. A pokud je podíl již od počátku 100%, pak spojením jakéhokoliv množství kabelových společností není možné jejich podíl na takto vymezeném relevantním trhu jakkoliv zvýšit a stávající situaci zhoršit. Pokud tedy situace nevadila nikomu předtím, pak není možné, aby vadila někomu i po provedení sloučení poskytovatelů. Typickou ukázkou této logiky je třeba rozhodnutí z roku 2004, kdy vznikla společnost Karneval Media (ta v současnosti kupovaná) sloučením společností Intercable a TES Media. Pokud by se úřad rozhodl předefinovat relevantní trh a zahrnout i jiné způsoby poskytování televizního signálu, pak by se situace příliš nezměnila – konkurentů v poskytování televizního signálu na daném území by totiž také neubylo – došlo by ke spojení společností, které by si na daném území nijak nekonkurovaly.
Jde hlavně o internet…
Úřad musí brát v úvahu, že od poslední fúze v oboru z doby před dvěma lety došlo k několika zásadním změnám – kabelové televize začaly masívně poskytovat rychlé připojení k internetu a jsou největším konkurentem ADSL společnosti Telefónica O2. Navíc jejich služby jsou poskytovány po vlastní infrastruktuře, a nikoliv po drátech dominantního operátora – jedná se tedy o skutečnou a dlouhodobě životaschopnou konkurenci, která (jak UPC tak Karneval) začala od počátku letošního roku poskytovat i hlasové služby a stává se konkurentem Telefóniky i na tomto trhu. A naopak Telefónica začala (zatím ve zkušebním provozu) nabízet televizní signál prostřednictvím telefonních linek. Vznikem jednoho velkého kabelového operátora tak vzniká mnohem silnější a zcela nezávislý konkurent Telefóniky vlastnící přes tři čtvrtě miliónu přípojek do českých domácností. Ten dokáže její chování zkrotit lépe než několik antimonopolních a regulačních úřadů včetně společností poskytujících s jejich pomocí služby právě na sítích Telefóniky.
Povolte to rychle
Pokud se tedy třemi cestami dopracujeme k témuž výsledku, pak není nutné se na nějakou z nich vůbec vydávat, což je výrok, kterým by se dala zhmotnit tzv. zásada hospodárnosti ve správním řízení. Na rozdíl od tvrzení šéfa úřadu Peciny se jedná o velmi přehledný a jednoduchý případ a jakékoliv průtahy nebo přiložené podmínky, kterými by případně mohl úřad toto spojení podmínit, jsou čistou ekonomickou ztrátou – zejména pro spotřebitele, jejichž zájmy by měl chránit. Úřad je stejně přetížen jinou agendou, tak by se pro jednou mohl zachovat nejenom ekonomicky správně, ale i hospodárně. A navíc to není ani nijak těžké – co více by si měl totiž úředník přát než radu, aby nedělal nic.
