Tato kniha má dva předchůdce. Knihu Kapitalismus a svoboda vydanou v roce 1962 (University of Chicago Press, česky vydal Liberální institut v roce 1993) a televizní seriál nazvaný stejně jako tato kniha, vysílaný na programu Public Broadcasting Service v deseti týdnech v roce 1980.
Kapitalismus a svoboda se zabývá úlohou konkurenčního kapitalismu, organizací převážné části hospodářské aktivity na volném trhu – jako systému ekonomické svobody a nezbytné podmínky politické svobody. V knize je definována role, kterou by měl hrát stát ve svobodné společnosti.
V knize Kapitalismus a svoboda píšeme, že „naše principy neposkytují pevnou a stálou hranici, která by určovala, jak dalece je přiměřené použití vlády ke společnému dosažení toho, co je nemožné či obtížné dosáhnout odděleně pomocí zcela dobrovolné směny. Pro každý případ navrhované intervence musíme sestavit rozvahu a oddělené seznamy výhod a nevýhod. Naše zásady nám říkají, na kterou stranu co umístit, a poskytují nám určitý základ pro přisouzení důležitosti jednotlivým položkám“.
Aby tyto principy měly základ a abychom ukázali jejich použití, rozebírají se v knize Kapitalismus a svoboda konkrétní oblasti, mezi jinými monetární a fiskální politika, úloha vlády ve vzdělávání, kapitalismus a diskriminace, zmírnění chudoby.
Kniha Svoboda volby je méně abstraktní a konkrétnější. Čtenáři, kteří znají knihu Kapitalismus a svoboda, zde naleznou rozvinutí filosofie, která oběma knihami prostupuje. V této knize je více konkrétního, méně teorie. Navíc je tato kniha ovlivněna novým přístupem k politickým vědám, který přišel zejména od ekonomů Anthonyho Downse, Jamese M. Buchanana, Gordona Tullocka, George J. Stiglera a Garyho Beckera. Tito ekonomové, a mnoho jiných, udělali kus dobré práce v ekonomické analýze politiky. Kniha Svoboda volby přistupuje k politickému systému symetricky s ekonomickým systémem. Oba dva systémy jsou považovány za trhy, kde výsledek je určen interakcemi mezi jednotlivci, kteří sledují své vlastní zájmy (široce definované), spíše než sociální cíle. Toto je v pozadí celé knihy a tématem poslední kapitoly.
Začátkem roku 1977 jsme byli požádáni prezidentem stanice PBS Robertem Chitesterem, abychom se ujali televizního seriálu. Jeho představivost, pracovitost a oddanost hodnotám svobodné společnosti umožnily vznik seriálu.
Televize je dramatické médium. Působí na emoce. Přitahuje vaši pozornost. Přesto zastáváme názor, že vytištěná stránka je efektivnějším prostředkem jak pro vzdělávání, tak k přesvědčování. Autoři knihy se mohou podrobně zabývat svým problémem – bez sledování tikajících hodinek. Čtenář se může zamyslet, zalistovat zpět, aniž by byl odváděn citovým nábojem nezadržitelně postupujících scén na obrazovce.
Každý, kdo je přesvědčován během jednoho večera (nebo po deset večerů po jedné hodině), ve skutečnosti není přesvědčen. Jeho názory může zvrátit osoba s opačnými názory, s níž stráví jiný večer. Jediná osoba, která vás může doopravdy přesvědčit, jste pouze vy sami. Ve volných chvílích si musíte v mysli probírat jednotlivé problémy, uvažovat o mnoha argumentech a teprve za dlouhou dobu přeměnit vaše preference v přesvědčení.
Milton Friedman
Rose D. Friedmanová
Ely, Vermont
28. září 1979
„Zkušenost by nás měla naučit být ostražití k ochraně svobody, když se vláda snaží konat dobro. Lidé narozeni do svobody jsou přirozeně připraveni bránit se zásahům do svých svobod zlovolnými vládci. Velké nebezpečí pro svobodu je ukryto v zákeřných zásazích horlivců s dobrými úmysly, avšak bez porozumění.“
