Doly v Jihoafrické republice, srdce tamní ekonomiky, by se mělyještě tento týden po několikadenní vynucené odstávce konečně vracet knormálnímu provozu. Státní výrobce elektřiny Eskom již poněkolikátéslíbil, že umožní plné dodávky elektrické energie. Ty v zemizkolabovaly kvůli rostoucí poptávce a kvůli vládou odkládanýminvesticím do produkčních kapacit. Opožděné projekty přitom znamenají,že by mohla hlavní ekonomika jižně od Sahary získat dostatečné dodávkyelektřiny třeba až po roce 2012. Platinové, zlaté a diamantové dolyjsou přitom důležitou složkou jihoafrického hospodářství. AfrickáStandard Bank odhaduje, že pokud by výpadky pokračovaly, celouekonomiku by to stálo až 0,5 procenta ročního výkonu. Možná je topříliš optimistický odhad, uvážímeli, že nedostatek energie může kromějiného odradit zahraniční investory.
Nedostatek energie není jediným problémem Jihoafrické republiky. Zmakroekonomické perspektivy je nepříjemný zejména deficit běžného účtuplatební bilance. Ten vystřelil nad úroveň osmi procent HDP.Financování přílivem zahraničních investic do dluhopisů a akcií vminulosti fungovalo dobře, ale se zpomalením světového růstu se to můžerychle změnit.
Další otazníky vyvstávají ohledně politického směřování země. JacobZuma, nedávno zvolený vůdce dominantní strany ANC, vzbuzuje obavy zodchýlení od tržního kurzu jeho předchůdce Thaba Mbekiho. Je navícpravděpodobné, že Zuma nahradí Mbekiho i na postu prezidenta země,pokud ovšem nebude shledán vinným z korupce, pro kterou má být souzen.Ať povede zemi kdokoli, investorům bude určitě ještě dlouho znít vuších nadšený zpěv stranických delegátů, kteří na kongresu prozpěvovaliZumovu oblíbenou revoluční píseň „Tak mi dej můj kulomet, mě už nicnezastaví“.
Bez ohledu na problémy hlavního ekonomického motoru bývá celásubsaharská Afrika označována za poslední novou investiční příležitostv rámci emerging markets. Region totiž rostl od roku 2001 vždy rychlejinež světový průměr. Světová banka navíc subsaharské Africe předpovídána letošní rok pokračování příznivého trendu – růst 6,4 procenta.Celosvětová poptávka po nerostných surovinách bezesporu Africe nahrává.Odpuštění dřívějších dluhů, s nimiž dnešní vlády často nemají mocspolečného, pomohlo v mnoha případech k nastartování reforem. Bude tovšak k udržení dlouhodobého trendu stačit?
Skutečností zůstává, že růst zaznamenali především ropní producenti,dalším ekonomikám pak pomohly příznivé ceny jiných nerostných surovin azemědělských komodit. Důležité je dodat, že podobně příznivý vývojrostoucí světové poptávky se zřejmě nebude opakovat. Africké země by seměly soustředit na to nejdůležitější – na reformy institucionálníhoprostředí.
I zde už se situace mění. Například v rychle rostoucím Mozambiku sepodařilo během dvou let zkrátit dobu potřebnou pro vznik firmy na jednupětinu. Založení společnosti zde trvá již méně než měsíc. Rezervy alesamozřejmě pořád existují. Žebříček Světové banky Doing Businessanalyzuje podnikatelské prostředí ve 178 zemích světa. Z třiceti zemínejméně přívětivých pro podnikání jich je 25 z Afriky. A zmiňovanýprogresivní Mozambik se meziročně „vyšvihl“ ze 140. na 134. místo.
