Zanedlouho si připomeneme 15. výročí odstartování procesu budování demokratické společnosti, budování tržně-konformního systému. Bohužel, oba výše zmíněné principy svobodné společnosti se i po této poměrně dlouhé době ocitají v ohrožení. Demokracie je ohrožena především způsobem zásahu do svobod jednotlivce. Jde o známý problém odposlechů oficiálních i neoficiálních. U oficiálních se premiér brání tím, že došlo k enormnímu nárůstu počtu telefonních stanic. Proč není zveřejněn počet odposlouchávaných osob. Pak by se zjistilo, že zvyšující se počet telefonů nemá s tímto co do činění. Vážným problémem je odposlouchávání prostřednictvím soukromých firem. I tyto mohou pracovat pro vysoké státní úředníky, dokonce i proti úředníkům vlastní strany. Právě to bylo možná za Šarapatkovým odvoláním, ne tedy oficiální odposlech, ale vzájemný mezi „soudruhy“.
Před nedávnem jsem někde viděl, že se poblíž Berlína otevírá Muzeum lží. Možná by pobočku, ale spíš centrálu, mohlo mít přímo v Praze. A dočasnou adresu třeba ve Strakově akademii. U jejího vládce totiž došlo k povýšení lží na volební slogan „Myslím to upřímně“.
Do sbírky Muzea lží by mohlo být zařazeno:
„Pomůžeme důchodcům“. Ano, ale asi rychle do hrobu. Jak jinak si vysvětlit situaci, že po letošním přidání průměrně cca 142 Kč je rozhodnuto o tom, že důchody se v příštím roce zvýší o něco málo přes 400 Kč. Letos zvýšení stačilo na deset velkých „gambáčů“, v příštím roce to bude po zdražení stačit jen tak tak na jedno malé pivo denně navíc. To, že důchody klesají ve vztahu k průměrným mzdám na rekordně nízkou hranici a v příštím roce budou dosahovat stěží 40 % průměrné hrubé mzdy, to nám „socánci“ ve své volební agitaci zamlčeli.
„Budeme sociálně spravedliví a budeme budovat sociální soudržnost“. Sociální spravedlnost v podání této vlády je naprostou chimérou a sociální soudržnost se ukazuje jako obrovská lež. Copak je možné, aby důchodci dostali přidáno cca 400 Kč a vybrané skupiny obyvatelstva dostaly měsíčně přidáno tolik co důchodci dohromady za 2 roky?
„Podpoříme drobné podnikatele a živnostníky“. Podpora je tak „silná“, že živnostníci budou platit i daně ze ztráty a právě také z tohoto důvodu jich za několik posledních měsíců ubylo více než 15000. To, že jim je fiktivní příjem počítán do reálného a jsou jim kráceny mnohé další dávky, je jen vedlejší produkt přerozdělovačů.
A plíživý socialismus se objevuje v čím dál větší míře. Co na tom, že občané, mnohdy uštvaní z práce, si našli nový druh zábavy a spojují ho s nakupováním o sobotách, nedělích, svátcích či v noční době. Mnozí však ani jindy nemohou. A socani vymýšlejí další regulaci – omezení prodejní doby. Že v případě omezení prodejní doby bude muset dojít k propouštění zaměstnanců už hlavy pomazané nedomýšlejí.
Hitem letošní předvolební sezóny se stalo i zdravotnictví. A co tak něco dobrého překazit? Po sedmi letech spánku se najednou, v době kdy některé nemocnice začínají fungovat na bázi obchodní společnosti, ministryně zdravotnictví probudila a chce zvrátit proces zavádění pořádku. Proč obecně prospěšné společnosti nezaložily během celé této doby? Proč chtějí zasahovat do něčeho, co začíná konečně alespoň trochu fungovat? Proč ministryně podepíše vyhlášku o cenách léků, kterou za pár dní zruší a řekne, že si ji špatně přečetla? Proč napřed souhlasí s koncepcí, když svůj souhlas za pár dní odvolá s tím, že si ji opět špatně přečetla?
Už víte proč jít k volbám? A to i senátním? Abychom ze sebe nenechali dělat hňupy. Když se mě kamarád atlet zeptal, koho bych volil, kdybych bydlel na Praze 6, tak jsem mu řekl: Určitě bych nevolil představitele stávající vládní koalice, volil bych místostarostku Marii Kousalíkovou. A více než 80letá tchýně z Prahy 10 mi hlásila: letos mě ani nemusíš přesvědčovat, abych šla k volbám. Půjdu sama a budu volit toho, který má stejné jméno jako měl ministerský předseda v době, kdy jsem byla ještě dítě. Pro ty, kteří nevědí, byl to člověk s příjmením Malypetr.
