Tak nakonec nás bude vítat ve „společenství“ rakouská důchodkyně, která se na chystaném billboardu zrovna příliš nad svým osudem neusmívá, podobný zasmušilý pohled má španělská řidička a nijak zvlášť optimisticky se netváří ani portugalský rybář. Pro občana by však měla být z kampaně nejdůležitější ta část těsně před referendem, kde by měl být pomocí brožury seznámen se základními podmínkami vstupu České republiky do EU a s obsahem smlouvy mezi Českou republikou a EU. Je jen otázkou, zda text, v ní obsažený, bude odpovídat realitě a zda-li nebude situace se vstupem do EU přibarvena na růžovo. Ve svém sloupku před 14 dny jsem začal pokládat otázky, na které politikové přesvědčující nás ke vstupu do EU ne vždy odpovídají.
Jednou z nich je:“Co udělá s EU hromadný vstup deseti ekonomicky méně vyspělých zemí právě v období snižující se dynamiky hospodářství stávajících členských zemí ? Co se v dalších letech stane s EU, když již více než dvě desetiletí výrazně zaostává v tempu růstu ekonomiky jako celek za Spojenými státy?“ Důležitost kladení si této otázky je zřejmá i v souvislosti s tím, že v tomto období, tedy hromadného vstupu ekonomicky slabších zemí do EU, dochází k velkých změnám v přístupu k integračnímu seskupení, které původně vzniklo především jako prostor volného obchodu. V posledních letech, bohužel převažuje budování tuhé politické struktury, kde systém příkazů, direktiv a mnohdy až nesmyslných pravidel začíná nabírat takového rozměru, že orientace v něm pro euroobčana je téměř nemožná. Připomínám jen, že Evropskou unii (tehdy EHS) zakládalo šest zemí a pouze dvakrát v její historii přistoupily tři země najednou, v roce 1973 to bylo Dánsko, Irsko a Velká Británie a v roce 1995 Rakousko, Švédsko a Finsko, v roce 1981 bylo přijato Řecko a v roce 1986 Španělsko a Portugalsko. Tak „velký třesk“ v počtu přijímaných zemí nás čeká až příští rok.
Ale jsou tu i další otázky. Jak to bude dál s řízením EU? Skončí snad princip „rotujícího předsednictví“ nebo budou jednotlivé členské země čekat vždy 12,5 roku, aby se na každého dostalo. Nebo si snad rotující předsednictví rozdělí jen ty největší země? A co když si nakonec řeknou, že žádné rotující předsednictví nebude, a že se zvolí „prezident EU“? Pak ovšem vyvstává další otázka, jaké bude mít pravomoci? Bude snad ustanovena druhá komora Evropského parlamentu? V případě, že ano, jakým způsobem se do ní bude volit? Bude mít ČR možnost v EU vůbec něco ovlivňovat? Jak bude uplatňováno rozhodnutí o změně hlasování přijaté na summitu v Nice, kdy rozhodující váhu má mít počet obyvatel, a kdy je v mnoha oblastech nahrazeno právo veta většinovým rozhodnutím? Dokáže vůbec dnes někdo říci, zda se nebude zvyšovat právě počet oblastí, ve kterých se bude hlasovat většinovým způsobem? Chce snad někdo říci, že toto není předávání části suverenity ve prospěch struktur EU? Mnozí současní vládní představitelé, kteří vehementně prosazují vstup do EU, se odvolávali ještě před pár lety na Masarykovy představy o společné sjednocené Evropě. Jenže Masaryk ve svém díle, které se věnuje sjednocené Evropě, trval na tom, aby hlas malých měl rovnocennou váhu s hlasem velkých. Měl na mysli jednotlivé země, ať už podle počtu svých obyvatel, či velikosti své rozlohy.
V současné době Konvent projednává návrh nové ústavy. Po jejím přijetí tak může mít EU úplně jinou podobu, než která je vymezena ve smlouvách o přistoupení a v řadě dalších společných smluv. Občané tak ve svém referendu budou hlasovat úplně o něčem jiném, než co tady může být již za rok. A protože jsou snahy, aby ústava EU byla přijata ještě v tomto roce, můžeme se dočkat ještě nejednoho překvapení. Opravdu nemůže v žádném případě dojít k politicko – právnímu podmanění České republiky na bázi federalistického přístupu? Nebude tento přístup posléze zaměněn za přístup kartelistický, s potenciálním nebezpečím vedoucím až k despotismu? Máme na evropském kontinentu zářné a jasné příklady fungování tzv. federací nebo jsme byli spíš svědky demontáže a někde až destrukce tohoto systému ve 2. polovině minulého století? A další otázky si položíme za 14 dní.
