Za poslední měsíc se česká vláda několikrát sešla k projednávání rozpočtu. Za toto období museli jednotliví ministři postupně upustit od svých megalomanských plánů a škrtat ve svých výdajích. Za měsíc setřásli ministři rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu na smluvně-opoziční smlouvou požadovaných 20 mld Kč. Takto to bude vypadat pro širokou veřejnost a tak to bude předloženo i k projednání poslancům Parlamentu. Daleko důležitější je ovšem sledovat deficity veřejných rozpočtů a s tím souvisejí i deficity institucí, které působí v české ekonomice. Jde například o Konsolidační banku, Českou finanční a Českou inkasní. V neposlední řadě se mimo kontrolu státního rozpočtu a tím i poslanců dostaly instituce jako Fond bytové výstavby a Fond dopravy. Započítali-li bychom výdaje či ztráty těchto institucí do bilance veřejných rozpočtů vznikne deficit daleko vyšší, přesahující v příštím roce 50 mld Kč. Celkově tak socialisté za pár let své vlády zadluží zemi řádově o stamiliardy. Tento deficit může mít obrovský vliv na budoucí splácení takto vytvořeného státního dluhu. A to teprve v příštím roce vyplave na povrch za kolik miliard korun borci z ČNB a dalších státních institucí připravili dluhy za nepovedenou taškařici s nočním prodejem IPB.
Při sestavování státního rozpočtu opět nebyly vzaty v úvahu nutné změny v sociálním systému. Na ně se již nyní vydává přes 50 % všech výdajů státního rozpočtu. Jedná se o část tzv. mandatorních výdajů, to jsou výdaje dané ze zákona. Do nich se započítávají všechny sociální dávky jako je podpora v nezaměstnanosti, další sociální podpory a nemocenská. Patří sem také důchody, které spotřebují v rámci rozpočtu vlastně největší částku, dále se sem započítávají například splátky úroků ze státního dluhu, ale i příspěvky na připojištění na penzijní a stavební spoření, vládní úvěry a tzv. kvazimandatorní výdaje, které v sobě zahrnují mzdy a sociální pojištění za státní zaměstnance. Částka takto vyplacených peněz činí v navrhovaném rozpočtu více než 80 % příjmů státního rozpočtu. Podíl takto vyplacených dávek každoročně vzrůstá a mohli bychom se dočkat při zachování tohoto tempa, že za pět let budou mandatorní dávky tvořit více jak 100% příjmů státního rozpočtu. To znamená, že jenom na těchto dávkách bychom vypláceli více než co státní rozpočet může vybrat a z toho by nám vznikalo další zadlužení budoucích generací.
Je zřejmé, že bez radikální reformy pravidel sestavování státního rozpočtu se naše ekonomika bude jen velmi těžko obcházet. Bohužel, i když je to politicky velmi nepopulární a jen těžko politikové před jakýmikoli volbami tato opatření udělají, bude muset pravděpodobně vláda, ale těžko tato socialistická, nutné změny provést. Je zřejmé, že jakmile nebudou změny rozpočtových pravidel provedeny může česká ekonomika spadnout do rozpočtové pasti. To by potom přineslo vážné problémy fungování celého hospodářství.
Pro mladou generaci je zvláště alarmující údaj, který se týká placení pouze samotného úroku za vládní dluh v příštím roce. Při určitém zjednodušení se jedná o roční cenu tohoto dluhu. Pro příští rok činí téměř 22 mld Kč. Jen pro zajímavost – je to částka, která přesahuje součet rozpočtů ministerstva zahraničí, ministerstva životního prostředí, ministerstva dopravy a spojů, ministerstva kultury a ministerstva zdravotnictví. Výše jejich rozpočtů je zhruba 21,1 mld Kč. Ptám se, zda megalomanie výdajů státního rozpočtu nepřesáhla rozumnou mez, která by v budoucnu neomezovala dnešní mladou generaci při jejich splácení. Pro porozumění ještě dodávám, že nenavrhuji snižování důchodů, ale navrhuji odstartovat nezbytnou reformu penzijního systému.
