Současný systém zaměstnaneckých benefitů používaných k úhradě stravováníse otřásá v základech. Ministerstvu financí České republiky jsou trnemv oku dvě věci: neutěšený stav veřejných financí na straně jedné a daňovévýjimky, které znepřehledňují tuzemský daňový systém, na straně druhé… Snaha onápravu obou těchto nešvarů je naprosto správná.
Problém však nastává ve chvíli, kdy jdou dopady ministerských úmyslůproti sobě. Zrušení „stravenkové daňové výjimky“, jakkoliv tato problematika nenísložitá a subjekty na trhu práce se ji naučily efektivně využívat, daňovýsystém zpřehlední. Alespoň o píď. Ale co veřejné finance? Taktéž lze čekat pozitivníefekt? Bohužel nikoliv. Podle studie Institutuoceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze pokles na vybrané daniz přijmu – příspěvky na stravování placené zaměstnavatelem nevstupují dozákladu daně a nejsou zdaňovány ani na straně zaměstnance – státnímu rozpočtu plněkompenzují pozitivní efekty, které užívání stravenek generuje, jako je zvýšenývýběr DPH, zvýšení výběr daní z mezd a zvýšení výběr daní ze ziskurestauračních subjektů, v nichž jsou platby stravenkami akceptovány.Odvody státu od restaurací jsou vyšší v porovnání se substituty restauračníhostravování, tj. zejména s obchody s potravinami. Pro rok 2008 studie vyčísluje středníhodnotu pozitivního přínosu stravenek státnímu rozpočtu na 312 milionů Kč.
Stěžejní roli však hraje také veličina „zaměstnanost“. Pro mnohorestaurací v České republice jsou příjmy z prodeje obědů významnou částí celkovéhoobratu (svědčí o tom fakt, že stravenkami můžeme každý pracovní den zaplatit vevíce než 25 tisíci restauracích). Tržby v pohostinství jsou přitom charakteristickévysokou pracovní náročností, proto je vedlejším efektem stravenek – díkystravování zaměstnanců v poledních hodinách – zvýšená zaměstnanostv odvětví pohostinství. Průzkum agentury GfK Czech ze září loňského roku dokládá, že 70 procent držitelůstravenek (celkově je využívá přes 1,3 milionu pracujících) by v případězrušení současného systému zaměstnaneckých benefitů změnilo své stravovacínávyky a omezilo spotřební výdaje na obědy v pracovních dnech. Takovéjednání by snížilo poptávku po službách restaurací až o 7,5 miliardy Kč za rok.Pro představu tento objem prostředků vystačí na roční mzdové náklady(superhrubá mzda) pro 29 a půl tisíce kuchařů!
Z vyjádření zástupců ministerstva financí v médiích lzevyčíst, že by náhradou zaměstnaneckých benefitů mohl být systém tzv.zaměstnaneckého paušálu. Paušál, měsíčně nastavený, by si zaměstnanec odečítalod základu daně. Přesné atributy tohoto návrhu, především ona výše měsíčníodečitatelné položky, ještě nejsou zcela známy, proto je předčasné bavit se ojeho dopadech. Je však namístě otázka, zda toto opatření skutečně systémzjednoduší… Již nyní totiž ministerstvo uvažuje o ponechání určité daňovévýjimky pro závodní jídelny, což by nepochybně zvýhodnilo větší firmy na úkormalých a středních podniků, které jsou v hospodářství významnýmizaměstnavateli (především těch do 50 zaměstnanců).
Stravenky snižují efektivní míru zdanění, vytvářejí více prostředků prozaměstnavatele, zvyšují disponibilní důchody domácností a způsobují efektypřelévání, jejichž dopady na základní makroekonomické proměnné, především nastátní rozpočet a zaměstnanost, lze hodnotit jako pozitivní. Tato fakta by vsoučasné napjaté rozpočtové situaci měla hrát v rozhodování ministerstvafinancí zásadní roli.
