Změna klimatu je nepopiratelná a lidská činnost v ní hraje významnou roli. Současné politiky v oblasti klimatu však nedokážou plně využít potenciál soukromého sektoru – investorů, podniků a spotřebitelů – k účinnému řešení tohoto problému. To je hlavní argument nedávno zveřejněné zprávy sedmi protržních think tanků z Polska, Bulharska, Rumunska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny, kterou koordinuje polský Warsaw Enterprise Institute.
Studie Energizing the Energy Sector in Central-Eastern Europe (k dispozici zde) zdůrazňuje, že konkurenční trhy s elektřinou dekarbonizují o 66 % rychleji než nekonkurenční trhy. Přesto region střední a východní Evropy (SVE) dosud nedokázal plně využít potenciálu trhu. Výzkumníci identifikovali 40 různých překážek, které brání hospodářské soutěži, zvyšují náklady podniků a odrazují soukromé investice, což zpomaluje dekarbonizaci v těchto zemích.
Hospodářská svoboda se v regionu střední a východní Evropy liší. Nejlépe se umístila Česká republika, která má relativně liberalizovaný trh, méně překážek vstupu na trh a transparentnější předpisy. Významné překážky však přetrvávají. Například dokončení projektu větrné farmy trvá kvůli byrokratickým průtahům nejméně sedm let. Rumunsko s mírnými překážkami představuje obecně příznivé investiční prostředí. Naopak nejméně ekonomicky svobodné je Maďarsko, které se vyznačuje rozsáhlou vládní kontrolou a častými legislativními změnami, což vytváří pro investory nestabilní prostředí. Bulharsko i Slovensko se potýkají se značnými problémy, včetně vysoké byrokracie a nestability právních předpisů, což dále omezuje soukromé investice. V Polsku je trh s energií fakticky znárodněn, přičemž státní podniky vyrábějí přibližně 70 % energie v zemi, což marginalizuje soukromé investice. Rozhodovací pravomoci státních úředníků rovněž blokují soukromé investice do nových energetických kapacit, jako jsou malé modulární reaktory (SMR).
Infrastruktura je společným problémem všech zemí střední a východní Evropy. Na tento region připadá pouze 13 % kapacity vnitřních propojení EU, přestože na něj připadá 28,64 % obyvatelstva EU, 15 % HDP a 17 % poptávky po elektřině. Slovensko se svými vysokokapacitními přeshraničními propojeními je v tomto hodnocení výjimkou, ale investice do infrastruktury uvnitř země budou nutné. Modernizace sítí a zlepšení přístupu k pozemkům a přípojkám jsou nezbytné pro usnadnění přechodu na energetiku.
Studie kriticky zkoumá dopad klimatických politik EU na hospodářskou soutěž na energetických trzích ve střední a východní Evropě. EU sice podporuje otevřenost a integraci trhu, ale zároveň umožňuje programy, které zasahují do tržních rozhodnutí firem při snaze o snižování emisí, jako je systém obchodování s emisemi (ETS) a mechanismus úpravy uhlíkových limitů (CBAM).
Studie navrhuje „Pakt svobody“ mezi zeměmi střední a východní Evropy, který by integroval jejich hospodářské politiky související s energetickým trhem a představoval by střední a východní Evropu jako jednotnou zvláštní hospodářskou zónu. Tento rámec by harmonizoval právní předpisy a daňová řešení, podporoval by soudržný, vzájemně propojený energetický ekosystém pro více než 110 milionů lidí a snižoval by emise CO₂.
Mezi hlavní doporučení zprávy patří:
- Odstranění překážek pro investice: zjednodušení regulačních rámců a snížení byrokracie s cílem přilákat soukromé investory.
- Vytvoření finančních pobídek: Vytvořit finanční nástroje pro nasměrování kapitálu do výzkumu, vývoje a modernizace energetické infrastruktury.
- Postupné odstraňování dotací: Odstranit narušení trhu a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž postupným odstraňováním dotací.
- Přehodnotit politiku EU v oblasti klimatu: Vyhodnotit účinnost systému ETS a CBAM a upravit sazby DPH tak, aby se snížila zátěž spotřebitelů.
Odhaduje se, že ke zmírnění nepříznivých dopadů změny klimatu je třeba 100 miliard USD ročně na výzkum a vývoj čisté energie, což je cíl, jehož dosažení může pomoci soukromý kapitál. I za současných nepříznivých podmínek investuje 77 % podniků v regionu střední a východní Evropy do rozvoje podnikání, přičemž soukromý kapitál představuje téměř 70 % investic do obnovitelných zdrojů energie. Tento trend ukazuje potenciál tržně orientovaných politik přilákat více soukromého kapitálu, což povede ke snížení cen energie a zmírnění energetické chudoby, která je v regionu významným problémem.
Partneři studie:
Warsaw Enterprise Institute, hlavní partner, PL
INESS Inštitút ekonomických a spoločenských analýz, SK
Центр глобалістики „Стратегія ХХІ“, UA
Civitas Institute, HU
Iránytű (Compass) Political and Economic Research Institute, HU
Институт за пазарна икономика, BG
Institute of Economic Studies – Europe, RO
Liberální institut, CZ
Kochański & Partners, PL
