Úřední šiml řehtá, smlsne si?

Tímto, s nadsázkou uvedeným nadpisem, chci uvézt aktuální téma regulace služby evropského roamingu, kterou by rádo uplatnilo několik významných evropských politiků v čele s komisařkou Redingovou.

Jaké jsou pohnutky jejich mysli, lze odvodit z webu „infosoc“[1]. Oficiálně je jako důvod úvah o regulaci této služby uváděna neodůvodněně vysoká cena, kterou musí zákazníci platit. Neoficiálně se můžeme domnívat, že se jedná o způsob, jak získat politické body a ukázat, že úřad (komise) něco dělá a to dokonce i pro blaho Evropanů.

Krátce na úvod je dobré zmínit, co se skrývá za službou roamingu. Jedná se o hlasová volání, která zákazník realizuje v jiné než domácí síti. Konkrétně se jedná cestování do zahraničí s mobilním telefonem, který se v zahraničí přihlásí do některé národní sítě té země, ve které se zákazník nachází. Jinými slovy, pokud vyjedete do Rakouska váš mobilní telefon se přihlásí do některé rakouské mobilní sítě a vy můžete realizovat jak hovory odchozí tak hovory příchozí. To, co vadí komisařce Redingové je cena, za kterou je možné tyto hovory realizovat. Není překvapivé, že roaming je dražší než národní volání.

Celý princip fungování roamingu si lze jednoduše představit asi takto. Vy máte smluvní vztah (maloobchodní) se svým mobilním operátorem (v ČR 3 operátoři) a ti mají smlouvy s jinými operátory v jiných zemích, o tom, že váš telefon nezůstane za hranicemi hluchý (vztah velkoobchodní). Pokud si chcete v zahraničí zavolat, pouze vytočíte patřičné číslo a hovor se realizuje. Z hlediska vašeho domácího operátora se jedná o outbound roaming odchozí a analogicky se jedná o outbound roaming příchozí, pokud přijmete v zahraničí hovor. Zrcadlově obráceno existuje inbound roaming odchozí (když si cizinec zavolá od českého operátora) a inbound roaming příchozí. Jedná se tedy o pohled jednoho (národního) operátora, jehož zákazník se jednou pohybuje v zahraničí a nebo tento operátor hostí cizince ve své síti.

Návrh regulace EK[2]

• Evropská komise v červnu 2006 prezentovala svou představu o regulaci cen za roaming. Předně se jedná pouze o regulaci mezi jednotlivými operátory EU, netýká se tedy roamingu v USA nebo např. Chorvatsku.
• Jejím základem je nařízení, které je mimo současný regulační rámec, který si komise v roce 2002 vymyslela a považuje jej za nástroj, jak posuzovat, zda jsou jednotlivé trhy konkurenční.
• Reguluje se velkoobchodní cena modelem násobků (multiplikátorů)ceny za terminaci v mobilní síti (což je cca 12 eurocentů za/ min = 3.30Kč)
• Reguluje se maloobchodní cena jako maximálně 30% přirážka k ceně velkoobchodní
• Reguluje se transparence cen
• Je dáno datum zpuštění regulace (1.7.2007 pro velkoobchod a o 6 měsíců později maloobchod)

Návrh Copenhagen Economics[3]

• Regulace průměrné velkoobchodní ceny je zjednodušena na cca 25 eurocentů
• Regulace průměrné maloobchodní ceny je 14eurocentů nad průměrnou velkoobchodní cenu
• Existence ochraného tarifu pro zákazníky. Garantuje maximální možné ceny.

Cílem regulace je snížení ceny pro koncové zákazníky. O to se může snažit jakýkoliv úředník a vždy si může najít libovolný trh, na kterém se najde cenu, jež bude považovat za vysokou. Není spotřebitele, který by si nepřál nižší cenu, kterou má platit. To je pro regulujícího úředníka ráj, zařídit nižší ceny pro spotřebitele a prodat svou důležitost, resp. odůvodnit existenci svého úřadu. Na druhé straně je operátor, který prodává a snaží se prodat co nejlépe. I zde platí pravidlo, že se prodává za ceny, které zákazníci snesou a konkurence umožní. Využívat roaming není povinnost, ale možnost. Způsobů, jak komunikovat v zahraničí je mnoho, ale ne všechny jsou tak pohodlné jako mobilní roaming.

Současný trend evropské regulace ukazuje, že centrální plánovači v Bruselu neví, jaké jsou dlouhodobé důsledky centrálního plánování nebo jde čistě o účelovou činnost směřující k prosazování vlastních úřednických cílů, nikoliv zájmů zákazníků. Regulace (jako umělý zásah do trhu) má vždy za následek systematické poškození informačních toků, které umí zprostředkovat ceny a tím podněty subjektů inovovat a nabízet lepší služby za nižší ceny.

Cílem komise je spustit regulaci v polovině roku 2007, a proto lze očekávat, že o roamingu se bude mluvit stále více.