Ze všech oblastí ekonomie má patrně nejdelší historii a nejrozsáhlejší literaturu právě ta část, která se týká peněz a úvěru. Elementární pravdy kvantitativní teorie byly uznávány již v době, kdy spekulace o ostatních ekonomických problémech teprve začínaly. V polovině 19. století, kdy ještě neexistovalo uspokojivé statické řešení problému obecné ekonomické hodnoty, už existovala rozvinutá literatura o penězích a bankovnictví, která se – často úspěšně – zabývala mnoha detailními problémy ekonomické dynamiky.
V současnosti, navzdory rozdílům mezi různými ekonomickými školami, neexistuje žádná jiná oblast ekonomie, ve které bychom se cítili tak jistí při poskytování praktických rad státníkům a podnikatelům jako v teorii peněz a úvěru. Přesto byly výsledky těchto analýz a zkušeností jen zřídka systematizovány a uvedeny do souvislostí s hlavními kategoriemi teoretické ekonomie. Existují stovky specializovaných monografií a tolik brožur, že by bylo nad síly jednotlivce s nimi všemi seznámit. Přesto bylo v anglické literatuře podniknuto tak málo pokusů o syntézu tohoto druhu, že když Keynes začal psát své „Pojednání o penězích“, stěžoval si na absenci nejen zavedené tradice, ale i jednoho jediného příkladu systematického pojednání na toto téma, které by bylo srovnatelné s kvalitou prací o centrálních problémech čisté rovnovážné teorie.
Za těchto okolností doufám, že tato kniha vzbudí skutečný zájem u anglicky mluvících studentů. Práce, kterou zde představujeme, je překladem knihy Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel od vídeňského profesora von Misese. Tato kniha právě tento nedostatek odstraňuje. Systematicky se zabývá hlavními tezemi teorie peněz a úvěru a uvádí je do vztahu jak s hlavními prvky analytické ekonomie, tak s aktuálními problémy, pro které jsou tyto teorie relevantní.
Kniha začíná přesnou analýzou podstaty a funkce peněz, která se rozvíjí v důmyslnou sérii aproximací týkajících se hodnoty peněz v zjednodušených podmínkách, kdy existuje pouze jeden druh peněz a žádný bankovní systém. Pokračuje analýzou fenoménu paralelních měn a zahraniční směny a přechází k rozsáhlému pojednání o problémech moderního bankovnictví a vlivu úvěrových transakcí na kapitálovou strukturu a ekonomickou stabilitu.
Na evropském kontinentě byla tato práce dlouho považována za standardní učebnici na tato témata a doufám, že podobnou roli bude plnit i v anglicky mluvících zemích. Znám jen málo jiných knih, které takto spojují logickou jednotnost s analytickou silou moderní ekonomické analýzy.
Bylo by však chybou předpokládat, že systematizace tématu je jedinou nebo hlavní předností této práce. Mnohá tvrzení, která se dnes stávají běžnými v měnové teorii, mají svůj původ v prvním vydání této knihy. Kdo například v roce 1912 slyšel o vynucených úsporách, rozdílech mezi rovnovážnou a peněžní úrokovou mírou nebo o cyklických fluktuacích ve vztahu mezi cenami kapitálových a spotřebních statků, které jsou důsledkem úvěrové nestability? Všechny tyto koncepty jsou zde přítomny jako ústřední prvky vyzrálého teoretického systému – systému, jehož autor měl určitou melancholickou satisfakci v tom, že zažil jeho verifikaci během následujících událostí – nejprve v období velkých poválečných inflací a poté při událostech, které vedly ke vzniku ekonomické deprese, jež nyní sužuje svět. Neměli bychom přehlížet ani jeho příspěvky k abstraktnějším částem teorie hodnoty peněz.
Profesor von Mises sdílí s Marshallem a dalšími několik zásadních přínosů, mezi nimiž vyniká zahrnutí teorie hodnoty peněz do obecného rámce čisté teorie hodnoty. Jeho důraz na vztah mezi nejistotou, drženou peněžní hotovostí a nepředvídatelností některých peněžních jevů byl předzvěstí mnoha plodných myšlenek současné ekonomické teorie. Přestože někteří autoři mají tendenci vracet se k mechanistickým formám kvantitativní teorie, jsem přesvědčen, že další pokrok ve vysvětlování složitých peněžních fenoménů bude ležet spíše v cestě, kterou vytyčila tato kniha.
Tento překlad vychází z druhého německého vydání z roku 1924. Některé pasáže, které by anglický čtenář nepovažoval za relevantní, jelikož se týkají čistě německých kontroverzí, byly buď vynechány, nebo zařazeny do dodatků. Komentáře k politice ve třetí části šesté kapitoly však byly ponechány v původní podobě. Autor, který velkoryse poskytl svou pomoc během celého procesu překladu, připojil také úvod, kde se vyjadřuje k současným problémům, které se objevily po roce 1924. Poznámky v dodatcích se zabývají německými ekvivalenty pro technické termíny používané v souvislosti s různými druhy peněz a podrobně rozebírají překlad těch termínů, pro které neexistuje vhodný anglický ekvivalent.
Lionel Robbins
London School of Economics, září 1934
