O změnách v telekomunikacích z pohledu skeptika
Tento víkend, v noci z 21. na 22. září, se přečíslují veškeré telefonní stanice v České republice. A není to jediná výrazná změna, kterou tato branže v posledních dnech prožívá. Český telekomunikační úřad coby regulátor nařídil operátorům zlevnit poplatky, které si mezi sebou vzájemně účtují za volání do svých sítí. Od července vstoupila v platnost tzv. volba operátora a nyní konkurenti Telecomu rozjeli kampaň upozorňující na výrazně nižší ceny. Co z toho plyne pro zákazníky? Na první pohled samé příjemné věci, záležitost má však i svá „ale“.
Přečíslování: snad naposled
Začněme přečíslováním, které se dotkne téměř každého. K čemu může být taková změna dobrá? Například k tomu, že o víkendu klesne počet telefonních obvodů ze 156 na 14. V praxi to znamená, že z mnoha meziměstských hovorů se rázem stanou místní. Dosud si dva lidé povídali mezi Ústím nad Labem a Děčínem ve špičce za 3,65 korun za minutu (pokud volali přes Telecom). Po přečíslování si budou povídat za jednu korunu a 40 haléřů. Pěkné – škoda že taková změna obvodů přišla až teď. Smůlu budou mít pouze Pražané, jejich obvod se nemění. Proč vlastně k přečíslování dochází? Protože si to tak vymyslela Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), složená především z bývalých monopolů, podle níž má mít mezinárodní číslo maximálně 12 číslic. Proč zrovna dvanáct, není jasné. Z telefonního čísla se tím však stává omezený zdroj: dobrá záminka pro regulace a vytváření vyšších nákladů, změna čísel totiž není ani pro telekomunikační operátory zadarmo. K přečíslování (mnohdy složitějšímu a častějšímu) dochází i jinde v Evropě. V České republice existuje šance, že toto přečíslování by mohlo být na dlouhá léta poslední. Nasycení trhu mobilních telefonů i trhu pevných linek dává naději, že to tak bude. Ještě dodejme, že přečíslování nemá nic společného s volbou operátora – jde o náhodnou časovou shodu.
Propojení: kdo zná budoucnost?
Pak je tu cenové rozhodnutí regulátora o poplatcích za terminaci neboli za ukončení hovoru v jiné síti, než v jaké začal. To je z pohledu zákazníka klíčové. Do značné míry totiž ovlivní jeho rozhodnutí, zda přejít či nepřejít k jinému operátorovi, než je Český Telecom. Rozhodnutí regulátora bylo razantní, ceny šly dolů zhruba o třetinu. Například maximální propojovací poplatek v místním provozu ve špičce klesá z 60 haléřů na 41, ve slabém z 30 na 21 haléřů. Svou roli tady sehraje i přečíslování. Do 21. září bude alternativní operátor při ukončení hovoru ze své sítě v rámci jednoho telefonního obvodu (třeba Ústí nad Labem) platit propojovací poplatek 41 haléřů za minutu ve špičce. Po přečíslování to však bude s největší pravděpodobností 51 haléřů, neboť podle rozhodnutí regulátora se má poplatek pro místní provoz použít pouze v případě, kdy je propojovací bod umístěn v místní ústředně. Takové propojovací body žádný z alternativních operátorů nemá, vesměs se nacházejí v tranzitních ústřednách, a na ty se vztahují vyšší sazby. K vytvoření současných cen byla použita nová metodika regulace známá pod zkratkou LRIC, která je dnes považována za nejprogresivnější (či se alespoň nejvědečtěji tváří, neboť používá výrazy neoklasické ekonomie). Oproti doposud používané „nákladové regulaci“ je tu jeden podstatný rozdíl: LRIC vychází nikoli z historických, ale z očekávaných budoucích nákladů. Problém je samozřejmě v tom, že nikdo nezná budoucí technologie a strategie. A jak ukázala 90. léta, telekomunikační sektor jako celek se v odhadech budoucího vývoje často fatálně mýlil.
Volba: nad cenou, nebo pod ní?
V posledních týdnech se rozjíždí tzv. volba operátora (platná už od července): jednotliví drobní zákazníci si mohou vybírat svého poskytovatele telekomunikačních služeb, a to pouhým vytočením předvolby. V současnosti tuto možnost nabízejí Aliatel (plně) a Tele2 (v Praze, Brně a Ostravě), Contactel a snad i Tiscali (dosud nemá uzavřenu propojovací dohodu s Telecomem). Ostatní se připravují, například eTel od začátku října. Cenu, jakou mají jednotliví operátoři Telecomu platit nad terminační poplatek, opět určuje Český telekomunikační úřad. Takže změny k lepšímu? Ano, ale… Obecně by měli zákazníci platit méně než dosud a mít větší možnost volby. Otázka zní: Do jaké míry lze spoléhat, že Český telekomunikační úřad nastavil ceny správně? Pokud jsou nad skutečnou tržní cenou, pak doplácejí zákazníci. Pokud by ceny byly stanoveny pod tržní úrovní, pak alternativní operátoři nebudou investovat do stavby sítí a budou se snažit využívat regulované služby. Ani Telecom nebude ovšem motivován k investicím do rozvoje sítě. Životnost jeho kapitálu totiž není neomezená a jeho pouhé udržování vyžaduje dodatečné investice. Konkurence musí být postavena na vlastních aktivech – bez nich zůstane neustále jenom přívažkem Telecomu.
