V nedávném článku Miroslav Zajíček (TOP 5 největších zelených nesmyslů) umístnil projekt Zelená úsporám na druhé místo v pomyslném žebříčku nesmyslných „zelených“ projektů u nás. Odhadovaný náklad 7 500 Kč za tunu CO2 nejsou jediné náklady, které se s projektem mohou spojovat. Vidina dotací, které lze na zateplení rodinného nebo bytového domu získat (nebo na další možnosti snížení energetické náročnosti), znamená pro mnohé velkou motivaci, ale i zde platí: dvakrát měř – jednou řež.
Rychle a ve velkém nebo s rozvahou a postupně?
Existují dva faktory, které mohou motivovat žadatele k neuváženým krokům. Prvním faktorem je, že program Zelená úsporám je časově omezen – čerpání prostředků musí proběhnout od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012. Takže moc času se rozmyslet není. Druhým faktorem je požadovaný rozsah zateplení. U celkového zateplování (existují i méně rozsáhlé formy) musí dojít ke snížení potřeby energie na vytápění o 40 % a roční měrné potřeby tepla pod 70 kWh/m2 u rodinných domů a 55 kWh/m2 u bytových domů. Zkrátka, abyste mohli dosáhnout na dotaci, tak musíte poměrně rychle připravit a realizovat relativně nákladnou investici. A tak se můžou rodit chybná rozhodnutí.
Představme si například panelový bytový dům s cca 100 bytovými jednotkami. Získat souhlas majitelů či družstevníků s tříčtvrtinovým podílem nemusí být lehké, je tedy nutné jednat rychle. Takovýto dům má na účtu dlouhodobé zálohy několik milionů, které si zde šetří třeba na opravu výtahů, které přestaly vyhovovat novým normám, na výměnu střechy, nebo na výměnu oken či zateplení. Ale záloha nemusí stačit na vše, zvláště když se počítalo s nižším rozsahem a postupným zateplováním. Tyto dlouhodobé plány však nejsou v souladu s podmínkami programu Zelená úsporám. Jaké může být řešení? Bankovní úvěr. S bankovním úvěrem přichází opět nejen problém, jak získat souhlas tří čtvrtin domu, ale také jak zajistit, aby všichni úvěr spláceli. Situace se komplikuje, protože takovýto dům může být družstevní, nebo zde může být část v družstevním vlastnictví, část v osobním vlastnictví a navíc společenství vlastníků jednotek (SVJ) může mít nebo nemusí mít právní subjektivitu (ty SVJ, kde převod alespoň 1 bytu proběhl před 1. 7. 2000 k samostatné právní subjektivitě, musí mít podíl nad 75 %). Vše tedy není zcela jednoduché, a tak by se mnohé domy touto komplikovanou cestou možná nevydaly, ale se štědrou státní pobídkou, se jejich názor může změnit.
Dotace – danajský dar?
Ačkoliv k půlce března 2010 byla na zateplení přislíbena v rámci programu průměrná částka pouhých 187 tisíc korun (vč. příspěvků na projekt), tak se jedná zejména o individuální žadatele. Velké bytové domy budou žádat se zpožděním. Průměrné investované částky se budou počítat v milionech, resp. desítkách milionů (dle citovaných údajů průměr na panelové domy je cca 3,1 milionu Kč). Už dnes takto velké investice a chyby vedení bytových domů (družstev, SVJ) mohou znamenat velké dodatečné náklady, jako např. v případě trutnovské družstva, které pravděpodobně nezvládlo jednu smlouvu s dodavatelem zateplení. Výše uvedené však znamená, že podobné problémy se mohou množit a mohou se stát komplikovanějšími. Stejně tak se mohou množit neplatiči. V takovýchto případech se dotace mohou prodražit nejen daňovým poplatníkům.
Proti tomu stojí skutečnost, že před žádostí o dotaci je nutno vypracovat energetický audit, který může pomoci optimalizovat investice do zateplení i těm, kteří nakonec o dotaci žádat nebudou. Avšak tento audit není zdarma a cena se při nárůstu poptávky vlivem programu Zelená úsporám může znatelně zvýšit.
Až tedy Ministerstvo bude vypočítávat úspěchy svého programu, pak bude dobré nezapomenout, že Zelená úsporám znamená nejen nákladný způsob snížení produkovaného CO2, kdy mnohé ze zateplených domů by byly zatepleny i bez „zelených“ peněz, ale že státní dotace vytlačují relativně promyšlené investice a nahrazují je sice na pohled zelenějšími, ale riskantnějšími investicemi.
