S velkým zájmem sleduji muže, kteří se vyjadřují k menstruačním potřebám žen. Na celém světě se nyní řeší, zda mají tyto potřeby být zdarma, zda na ně má být snížená daň z přidané hodnoty či zda mají být plně dotované. Nebudu zde rozebírat, zda je to či ono navrhované řešení správné, protože hypotetické ušetření se pohybuje v rámci desítek korun měsíčně v případě snížení DPH, či nižších stovek korun v případě, že jsou potřeby zdarma. Tak nízké úspory za hygienické pomůcky jsou zanedbatelné v kontextu efektu ženské periody na ekonomiku.
Ženská perioda
Pro tu část populace, která s periodou nemá osobní zkušenost, bych ráda uvedla několik faktů. Za prvé, spotřebu hygienických pomůcek ovlivňuje délka menstruace, která může být od čtyř do osmi dnů, a za druhé spotřebu ovlivňuje síla periody, kdy některé ženy ztratí během periody padesát mililitrů krve a jiné téměř půl litru. Tyto dva faktory, délka a síla periody jsou ryze individuální a často se proměňují s věkem ženy. Některé ženy se pohybují v extrému a mají velmi slabou a krátkou menstruaci, jiné v opačném extrému mají silnou a dlouhou menstruaci.
Prostředky vydané na hygienické pomůcky se liší — a to nejen v závislosti na délce a síle periody, ale také dle preferované kvality, a tím pádem ceny. Dnes si ženy mohou vybírat takříkajíc mezi trabantem a Teslou, tedy mezi levnými menstruačními potřebami a luxusními potřebami vyrobenými například z bio-bavlny s ekologickými certifikáty.
Náklad na hygienické pomůcky na jednu periodu se pohybují od 20 Kč měsíčně až do výše 600 Kč měsíčně či více.
Efekt ženské periody na ekonomiku
S menstruací se pojí bolesti hlavy, bolesti břicha, kříže či únava jako důsledek úbytku krve a dalších hormonálních změn. Dle organizace Women’s Health Concern menstruační bolesti někdy zažilo 80 % žen. A dle téže organizace má přibližně 10 % žen během periody takové bolesti, že nemohou normálně fungovat. Organizace Healthy Woman díky menstruačnímu výzkumu zjistila, že přibližně 40 % žen má bolesti během každé menstruace — a to takové, že je omezí na jejích denních činnostech, včetně práce.
Velký úbytek krve během několika málo dní ovlivňuje funkci těla, které se snaží krev doplnit. Nedostatek krve způsobuje bolesti hlavy, ztuhnutí svalů, bolesti břicha, migrény a únavy často takové, že ženy nemohou pracovat a berou si sick-day či neschopenku. Když si představíme, že ženy tvoří padesát procent pracovní síly v ekonomice, jsou „menstruační výpadky“ pracujících žen již znatelné. Dle kalkulace je efekt ženské periody 0,6 % ročního HDP,[1] které by mohlo být vyprodukováno, ale není, neboť tyto ženy nemohou pracovat či je jejich výkon snížen.
Náklad obětované příležitosti
Nejcitelnější výpadky pocítí ženy z nižších socioekonomických vrstev obyvatelstva, které pracují na DPČ či DPP a které jsou placeny za hodinu odpracovaného času. Minimální hodinová mzda pro pracovníky na dohody je v roce 2020 87,30 Kč a ženy za jeden den osmihodinové pracovní absence v důsledku bolestivé periody přijdou při minimální mzdě o 698,4 Kč. Tento ušlý výdělek je vyšší než finanční náklady na hygienické pomůcky na celou periodu. Ušlý výdělek je právě pro nejchudší ženy větší problém než 21% DPH na menstruační potřeby a její případné snížení.
Řešení
Mnoho žen svou bolestivou menstruaci bere jako fakt, se kterým se nedá nic dělat. Lékaři a gynekologové je v tom často utvrzují a jen pramálo osvícených felčarů ženám poradí, že ženské tělo potřebuje 18 mg železa denně oproti mužskému (které potřebuje jen 10 mg železa denně). A že mnoho bolesti během period se dá vyřešit právě zvýšenou konzumací železa, vitamínu B12 a vitamínu C, které napomáhají tvorbě červených krvinek a zmírní tak mnoho menstruačních obtíží od ztuhlých svalů až po migrénu.
Namísto vzletných slibů od politiků o výši DPH na menstruační potřeby by ženy ocenily rady, co dělat pro zmírnění menstruačních bolestí. Například formou osvětové kampaně či radou od svého lékaře. Ušlých 0,6 % HDP není úplně zanedbatelné číslo a celá společnost by o to mohla být bohatší a téměř 737 tisíc žen, kterých se bolestivá menstruace týká, by mohlo být šťastnější.
[1] V kalkulaci je zohledněna mzdová disparita českých žen a také jsou z ní vyloučeny pracující ženy po menopauze.
