Seznam Zprávy se ptají: „Má i nadále patřit mezi základní práva jedince možnost svobodně se rozhodnout, zda podstoupí očkování proti onemocnění covid-19? Nebo v době epidemie už svoboda této volby zasahuje do svobody jiných? Jak lze na pozadí epidemie vyvážit svobodu s ochranou zdraví obyvatel?“
Odpověď:
Třicet dva let po Sametové revoluci vidíme, že boj za svobodu a předefinovávání a cizelování svobody nikdy nepřestává. V uplynulých třech desetiletích jsme sváděli mnohé bitvy o svobodu. A ačkoliv žádný z nich nedosahuje velikosti a závažnosti svobody vybojované na přelomu let 1989 a 1990, pro účastníky těchto bojů a pro budoucí generace jde přesto o důležité bitvy.
Má Česká republika odevzdávat stále více pravomocí na unijní úroveň, včetně kompetence spravovat vlastní měnu? Má být na každého hostinského nepřetržitý dohled nad každým prodejem, který uskuteční, a to pod drakonickými pokutami? Máme se přesouvat k zelené ekonomice s větším přispěním daní a regulací, nebo raději máme počkat na samovolné tržní procesy? Má být homosexuálům být odpíráno právo na manželství, na adopci dětí? Mají lidé, kteří se narodili na jiné straně státní hranice méně práv než my? Odpovědi na tyto otázky nejsou pro naši společnost jasné, vede se o ně až lítý boj přes několik volebních období a dokáží rozparcelovat politické spektrum do zajímavých skupin.
V posledních dvou letech se k nim přiřadily otázky, o kterých jsme doufali, že už na ně nikdy nebudeme muset hledat odpověď. Má stát právo zavřít vám podnik ve jménu zdraví cizích lidí? Má stát právo zakázat vám chodit do hospody nebo třeba na ulici ve jménu cizích lidí? Má stát právo naočkovat vás proti vaší vůli?
Vidím svobodu jako vyvratitelnou presumpci. Předpokládáme svobodu, ale pokud jsou argumenty silné a omezení je přesně zacílené, měli bychom ho být schopni akceptovat, obzvlášť na omezenou dobu. Ad absurdum: Kdo by nesouhlasil s jednodenním domácím vězením, kdyby znamenalo záchranu tisíce lidí?
V té přesné zacílenosti a silných argumentech dle mého vězí problém povinného očkování. Předně při takto vysoké nechuti by takové opatření vyvolalo obří nevoli a stát obrovsky delegitimizovalo. Dále máme stále spoustu „nízko visícího ovoce“, které jsme se nepokusili posbírat: Vede se cílená kampaň naočkovat zranitelné seniory? Volal jim někdo, přesvědčoval je? Nabízel jim, že dojede k jejich domu, všechno vysvětlí a naočkuje je? Neslyšel jsem o tom. Proč jsme ještě nezkusili nabídnout všem očkovaným 5000 Kč za naočkování? Je to mnohem levnější než pokračující pandemie. Pokud by ani tato opatření nezabrala, pořád nám zbývá opt-out režim, ve kterém by se lidé museli aktivně z očkování odhlašovat. Stát bohužel nevyzkoušel nic z těchto řešení, která jsou mnohem kompatibilnější se svobodou.
Naštěstí vláda o povinném očkování, pokud vím, nijak vážněji neuvažuje. A se štěstím budeme mít brzy lék, který snad za celou touto lapálií otočí list.
Odpověď byla limitována počtem znaků. Odpovědi ostatních v článku Covid vs. svoboda. Jsou neočkovaní černí pasažéři nebo mají právo zemřít?
