Výhodou „internetového věku“ je, že se téměř okamžitě dozvídáme zprávy ze všech koutů světa. Někdy je to příjemné, jindy již o poznání méně. Přesně to se stalo v minulém týdnu. Ve středu 9. ledna totiž obletěla svět zpráva, která zasáhla nejen příznivce vědy jménem ekonomie – do ekonomického nebe se ve věku 93 let odebral James McGill Buchanan.
James M. Buchanan, držitel doktorátu (1948) z prestižní univerzity v Chicagu, bývá označován za otce ekonomické disciplíny označované jako „veřejná volba“ (Public Choice). Tato oblast ekonomické vědy se zabývá politikou státu jakožto faktorem, který svou existencí a svými interakcemi velmi intenzivně ovlivňuje ekonomické jednání nás, jedinců, pohybujících se v prostředí omezených ekonomických zdrojů. Označení „státu“ jako ucelené entity však není přesné. Byl to právě Buchanan, který ovlivněn díly slavného švédského ekonoma Knuta Wicksella (tzv. stockholmská ekonomická škola) a Franka Knighta, spoluzakladatele chicagské školy ekonomie, aplikoval na veřejný sektor přístupy z mikroekonomické analýzy a rozšířil tak myšlenku, že nic jako „stát“ neexistuje – stát a jeho administrativa je totiž tvořena tisíci, statisíci či miliony úředníků, kterým jde v první řadě (a z ekonomického pohledu zcela racionálně) o vlastní zájmy. Tvrdil proto, že veškeré kolektivní jednání je možné chápat jako jednání individualit, tj. že analýzu všech akcí „ve veřejném zájmu“ je nutné studovat pohledem metodologického individualismu – snažit se primárně porozumět tomu, jaké jsou zájmy jednotlivých členů těchto skupin. Nic jako veřejný zájem totiž neexistuje; snaha racionálního jednotlivce maximalizovat vlastní užitek za daných podmínek (omezení) v každé situaci – to je, oč tu běží.
Na této bázi formuloval během svého působení na několika amerických univerzitách a později ve svém Centru pro studium veřejné volby ve Virginii (The Center for Study of Public Choice) řadu podnětných myšlenek o teorii veřejné volby a o smluvních a konstitučních základech teorie ekonomického a politického rozhodování, čímž v podstatě určil směřování moderní politické ekonomie. Jeho práce, které se již za jeho života staly klasickými, tvoří a budou tvořit základ studijní literatury nejlepších ekonomických univerzit po celém světě. Za nesporný vědecký přínos byla Jamesi M. Buchananovi v roce 1986 udělena Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (Nobelova cena za ekonomii), ačkoliv on sám prý často tvrdil, že rozhodnutí Švédské královské akademie nechápe: Mé myšlenky jsou tak jednoduché a obyčejné, že stále nemohu pochopit zájem o mou osobu, říkával svým kolegům. I to vysvětluje, proč byl mezi svými kolegy a studenty velmi oblíbený.
Zmínka o velikánovi, jenž sice odešel, ale zanechal svým následovníkům hodnotný vědecký odkaz, je samozřejmě klišé. Někdy se mu však nevyhneme. James M. Buchanan je přesně ten případ.
Autor: Aleš Rod
