Před čtyřmi lety jsem se odvážil predikovat. Bylo před volbami. Na mises.cz v článku s názvem Vono se nic nezmění. Uvidíte. jsem psal:
O nakopnutí této země jistým směrem bylo rozhodnuto už dávno. Stát má pravomoci, které jednoduše mít nesmí. A tak roste a píská si u toho. Kosmetické úpravy za letu jeho směr neovlivní. Pouze to občas vypadá, že se něco děje. A co se bude dít? Aby se dalo předvídat, často nepotřebujete křišťálovou kouli. Schválně, povíme si. Do příštích voleb zcela jistě
- naroste státní dluh,
- zvýší se daně,
- zavedou se nové daně,
- založí se nové úřady (zejména ty pro boj s problémy úřadů stávajících),
- rozšíří se stávající úřady,
- bude představen návrh radikálních reforem zdravotnictví, školství, justice a dalších odvětví, které výsostně řídí stát, přičemž k žádným nedojde,
- zvýší se regulace bankovního sektoru,
- omezí se svoboda internetu,
- zhorší se možnost propouštět, ale zejména najímat zaměstnance,
- omezí se možnost svobodně pít/jíst/kouřit a obecně se bude kriminalizovat více tzv. „zločinů bez obětí“,
- posílí se pravomoci EU na úkor pravomocí ČR a nižších samospráv,
- budeme odvádět více peněz do mezinárodních fondů pomoci krachujícím zemím,
- důsledkem čehož všeho budeme všude svědky korupčních kauz,
- dojde ke krizím uvnitř některých politických stran,
a nakonec dojde k dalším volbám, které budou pro Českou republiku historicky důležité, zlomové a konečně ty, které zajistí dobře fungující stát, vymýtí korupci a zatočí s bordelem. Stačí jen chtít.
Z výše uvedeného výčtu je patrné, že se toho změní hodně. A změní. Na cestě do otroctví si vesele poskočíme kupředu. Ostatně, jako tomu bylo i po minulých volbách a volbách před nimi… Takže vono se nic nezmění. Uvidíte.
Pojďme si to zrekapitulovat.
Začněme hned zkraje omylem. Státní dluh se snížil. Netrefil jsem se, ale na žádné velké oslavy to také není. Jde zaprvé pouze o pokles o pouhá čtyři procenta a zadruhé je způsoben hlavně rychlejším růstem, protože výdaje státu za poslední čtyři roky rostly. Není to tedy tím, že by stát tolik neutrácel, ale přestože utrácí více. Nicméně přiznejme, že jsem se mýlil.
Dalším šťastným omylem je, že nevidíme krachovat okolní země, což se v roce 2013 zdálo nevyhnutelné. Vysoký růst HDP v západním světě způsobený pumpováním nových peněz do oběhu drží i ty nejzadluženější země na živu. Zatím.
Kéž bych se ale mýlil více.
Daně se zvyšovaly, i když skrytě skrze snižování výdajových paušálů.
Nové dani jsme se také nevyhnuli, když na začátku letošního roku začala platit nová daň z hazardu.
Vznikly nové úřady, například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran (což je typicky úřad bojující s problémy současných úřadů).
Úřady dostaly nové pravomoci a máme o třicet tisíc statních úředníků zaměstnanců více.
O reformách zdravotnictví, školství a justice by byla škoda mluvit, k žádným reformám pochopitelně nedošlo.
Bankovní sektor se nijak zásadně nepřereguloval, ale z EU přišlo několik regulí typu MREL a (byť pouhým doporučením, na které ale banky slyšely) ČNB omezila maximální výše hypoték. Rozjednala ale snahu o větší pravomoci nad bankami, to se však nestihlo projednat.
Nový zákon o hazardu ukládá poskytovatelům internetu povinnost blokovat stránky vedené na seznamu ministerstva financí Zatím jsou tam tři stránky a jeden účet, ale cenzura internetu byla prolomena.
Podnikání se silně znesnadnilo. Parlament zamezil nezaměstnaným pracovat na dohodu. Vedle toho firmy potrestal nákladnými a nebezpečnými nesmysly jako je EET či kontrolní hlášení, omezil podnikání supermarketů, prošla novela zákona o silniční dopravě, která je namířená proti Uberu apod.
O zákazu kouření v restauracích snad není potřeba už ani ni víc psát.
O všem, co přichází z EU také ne. Tady jsou predikce nejjednodušší. Poslední perličkou nových pravomocí EU bude společný evropský prokurátor.
A tak nás i poslední čtyři roky provázely korupční a jiné kauzy, které vířily vody mezi stranami i uvnitř nich. Vzpomeňme například na povolební Lánskou schůzku, kde se měl odehrát puč v ČSSD. Samotnou kapitolou je pak Andrej Babiš se svými korunovými dluhopisy, Čapím hnízdem a ovlivňováním médií. Překvapivě nic z toho nevedlo k pádu vlády.
Vidíte? Nic se nezměnilo. Na cestě do otroctví utíkáme od svobody stále stejnou rychlostí. Vůbec nic se nezměnilo.
Teď už jen „dojde k dalším volbám, které budou pro Českou republiku historicky důležité, zlomové a konečně ty, které zajistí dobře fungující stát, vymýtí korupci a zatočí s bordelem. Stačí jen chtít.“
