Je to již několik dnů, kdy se jeden z nejvyšších ústavních činitelů tohoto státu při rozhovoru pro veřejnoprávní sdělovací prostředek zmínil o tzv. mafiánském kapitalismu. Při své konkretizaci uvedl: “jde o některé finanční skupiny, fondy a do jisté míry i banky, které jsou propleteny v takový zvláštní vlastnický propletenec, které jsou jak leccos nasvědčuje prapůvodně propleteny i se zahraničními mafiemi”. Ve svých úvahách přibližuje mafiánský kapitalismus jako situaci, kdy se jedná “o dalších a dalších nedobytných úvěrech v bankách a dalších miliardových ztrátách. To už jsou stovky miliard, které zaplatí kdo? No, všichni daňoví poplatníci.” Potud citace.
Každá mafie má svého kmotra. Zkusme si tedy popsat co tento, jeden z nejvyšších ústavních činitelů vlastně popisuje a pokusme se rozmotat klubko odpovědnosti za tuto situaci.
Tak jak byl popsán obsah pojmu mafiánský kapitalismus jedním z našich ústavních činitelů, byl by tento druh kapitalismu spojen především se vznikem subjektů, které půjčují peníze, tzn. bankami. Vznik bank ovšem podléhá zvláštním zákonům a těmto bankám musí udělit licenci v našich podmínkách Česká národní banka. Ta stanovuje také další pravidla, která ovlivňují fungování komerčních a obchodních bank. Jedním z těchto pravidel je stanovení základních úrokových sazeb, od nichž se odvíjí úrokové sazby, za které poskytují půjčky jednotlivé banky, jimž dříve centrální banka udělila bankovní licenci.
Pro občany, kteří se nepohybují ve světě velkých financí, je zapotřebí připomenout, že další důležitou roli centrální banky je i tzv. bankovní dohled, který má kontrolovat činnost bank a jejich řádné fungování. Centrální banka má dokonce takové pravomoci, že se může vyjadřovat k obsazování nejvyšších představitelů a členů statutárních orgánů jednotlivých bank. Neméně je důležité připomenout, že bankovní radu a guvernéra centrální banky, kteří řídí celou centrální banku, tzn. Českou národní banku, jmenuje pouze a pouze dle svého názoru pan prezident. Nikdo jiný mu do toho nemluvil.
Jedná-li se tedy o mafiánský kapitalismus tak, jak ho popsal pan prezident, pak je jen velmi jednoduché odpovědět, kdo je spolupracovníkem tohoto kapitalismu a protože každá mafie má svého kmotra, tak si odpovíme i na otázku, kdo je jeho kmotrem. Kmotrovství dokládá i tím, že na otázku moderátora se sám dostává do pasti, z které se jen těžko vymane. Jakmile mu někdo sáhne na činnost centrální banky, kritizuje prezident vyšetřovatele, jenž uvažoval o výslechu členů bankovní rady v souvislosti s velmi podivnou likvidací jedné z prvních soukromých bank u nás. Vlastně tím tohoto vyšetřovatele umlčel. Celá situace je pikantní i tím, že v současné době by se měly projednávat zákony týkající se fungování centrální banky a zvláště pak jmenování členů bankovní rady. V žádné vyspělé zemi není bankovní rada jmenována jen na základě rozmaru či rozhodnutí jedné osoby, byť by to byl třeba prezident. Bankovní rada tak není jmenována ani ve Spojených státech, ani v Německu, ani v sousedním Rakousku, Maďarsku, Estonsku. Možná tak tomu je v nějakém autoritářském režimu. Náš způsob jmenování bankovní rady, která řídí ekonomicky nejmocnější instituci v naší zemi, spíš připomíná jakési samoděržaví. Situace s centrální bankou je o to zajímavější i v souvislosti s tím, že se ukazuje, že tato poskytovala nestandardní, netradiční služby pro některé soukromé subjekty či jiné osoby než tak, jak je tomu běžné ve světě. Ne každý občan či firma může u centrální banky obdržet třeba úvěr, ať už je to hypočetní či jiný. Bylo by velmi zajímavé, kdyby tyto závažné informace, komu a za jakých podmínek půjčila, Česká národní banka zveřejnila.
