V posledních měsících a zvláště pak v posledních týdnech vrcholí přípravy výročního zasedání Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky v Praze. Našim občanům, zvláště pak občanům Prahy, se ponejvíce dostávají informace popisující očekávané potíže, kolik radikálů k nám přijede, jak se připravuje policie na profesionální protestanty a výtržníky, jak nám mohou uškodit skupiny antiglobalizátorů demolujících náš majetek.
Již v menší míře se k občanům dostávají informace co to Mezinárodní měnový fond či Světová banka je za instituce. Jaký význam mají, co nám pořádání kongresu v Praze může přinést.
Již od počátku 30. let 20. století, kdy se ve světě rozšířila velká deprese, se objevují snahy vytvořit mezinárodní instituci, která by svým působením mohla mít vliv na průběh hospodářského cyklu, mohla by omezovat silné otřesy, a která by mohla ovlivňovat finanční instituce v jednotlivých ekonomikách. Snahu těchto ekonomů, politiků a finančníků zbrzdila druhá světová válka. Až na jejím konci v roce 1944 se sešli v Bretton-Woods ve Spojených státech zástupci 44 států a dohodli se na založení Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, která se stala základem pro skupinu Světové banky.
Mezinárodní měnový fond měl po svém založení v roce 1944 zabezpečovat především směnitelnost národních měn na základě tzv. pevných kurzů. Celý systém byl vázán k americkému dolaru, který byl definován svým zlatým obsahem, tzn. že v té době se americký dolar vázal ke zlatu. Celá tato koncepce, kvůli které Mezinárodní měnový fond původně vznikl, byla opuštěna na počátku 70. let. Členské země povětšinou přešly z pevného měnového kurzu do režimu volně plovoucích či řízeně plovoucích měnových kurzů. Činnost MMF od druhé poloviny 70. let je upravena tak, že připouští plovoucí měnové kurzy, ruší se zlaté parity jednotlivých měn a dochází i ke změně přístupu k tržní ceně zlata. Ukazuje se, že právě v této době Mezinárodní měnový fond splnil své historické poslání a dle mého názoru měl být rozpuštěn či zrušen. Od této doby se stává MMF příliš byrokratickou institucí. Má tendence ne vždy odpovídajícím způsobem zasahovat do fungování národních ekonomik. Nepřispívá ke stabilitě finanční situace ve světě a spíše spolu se Světovou bankou se podílí na prohlubování rozdílů mezi nejchudšími a bohatými státy.
Skupina Světové banky má za cíl podporovat ekonomický růst a rozvoj především v nejchudších částech světa. Způsob podpory bývá ovšem velmi často kritizován. Vedle poskytovaných půjček, které se mnohdy nedostanou k potřebným subjektům, ale bývají zneužívány nedemokratickými režimy v jednotlivých státech, se zaměřuje i na technickou pomoc a poradenství. Velkou část prostředků spolkne právě samotné poradenství, které se stává dobrým businessem zaměstnanců Světové banky a mnohdy rady, které jsou poskytovány neodpovídají reálné situaci té, které ekonomiky.
Česká republika byla zakládajícím členem MMF. V roce 1955 došlo k přerušení našeho členství a členy MMF jsme se opět staly od ledna 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, přičemž spolupráce trvala již od roku 1990.
Praha je teprve 20. Městem, kde se výroční zasedání MMF a SB bude konat. Určitým způsobem je to vyznamenání pro Prahu, protože se jedná o první město v postkomunistickém státě, v kterém obě instituce budou zasedat ze zemí. Vedle okamžitého přínosu, kterýmžto je zvýšení tržeb pro ty, kteří zabezpečují služby zhruba pro očekávaných 15.000 účastníků z řad oficiálních hostů a několika dalších tisíc účastníků, kteří chtějí být při protestních a dalších doprovodných akcích, zde může být i multiplikační účinek pro budoucnost při pořádání různých kongresů, konferencí a seminářů. Může dojít i k dalšímu posílení přílivu zahraničních investic. Ovšem i náklady nebudou nízké.
Význam Prahy by vzrostl zvláště tehdy, pokud by se podařilo hnout s nezbytnou reformou obou institucí.
