Blíží se konec prvního roku třetího milénia. Přinesl nám celou řadu událostí, které lze považovat za události zlomové. Ty budou mít nepochybně i podstatný vliv na utváření příštího vývoje nejen ve světě, ale i u nás. Na počátku roku 2001 doznívaly v USA souboje nejvyšších institucí, které posuzovaly, který z prezidentských kandidátů ve volbách vlastně vyhrál. O vítězství republikána George Bushe mladšího nakonec rozhodlo jen několik desítek hlasů. O pár měsíců později, na podzim tohoto roku, získal tento muž historicky zatím nejvyšší důvěru občanů své země (téměř 90%). Občané ho podpořili při razantních akcích, které nařídil jako odvetu za bezprecedentní útok na výdobytky svobody a demokracie, za útok na centra světového kapitalismu.
V jakém kontrastu působí tato rozhodnost představitelů USA a některých jejich spojenců oproti váhání a „žabomyších“ sporů v případě dalšího postupu sjednocování Evropské unie. I proces začleňování dalších potencionálních členů do stávajícího integračního seskupení vyvolává spoustu otázek. Položme si jen některé. Nedochází současnou byrokratizací evropských institucí a jejich struktur k popření původních cílů, které spočívají ve volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly? Nedochází k oklešťování individuálních svobod rádoby v zájmu boje proti terorismu? Nedochází ve snaze o vytvoření centralizovaného evropského superstátu k postupnému omezení a možná následnému zániku politické konkurence mezi jednotlivými jednotkami a tím k nastolení degenerativního procesu, který povede ke snížení prosperity a k ještě většímu zaostávání za ostatními vyspělými celky světa? Nezačínají se v nadměrné výši projevovat kolektivistické tendence a uplatňování „cesty do otroctví“, před kterou již více než před půl stoletím varoval Friedrich August von Hayek? Ano, i tyto otázky bychom si měli v letošním roce klást.
Co přinesl rok 2001 u nás doma. Zdá se, že ekonomický cyklus se nám opět zhoupnul a s největší pravděpodobností zažíváme návrat k ochlazení vývoje naší ekonomiky, měřeno HDP. Inflaci máme jakž takž „na uzdě“, ale je pořád vyšší než jsou úrokové sazby z vkladů a občanům se díky zdanění úroků při spoření vklady spíše znehodnocují. Průměrné reálné mzdy rostou pomalu. Naráží na současnou možnost zvyšování produktivity. Jsou mnohé skupiny obyvatelstva, které s výší mezd nemohou být spokojeni. Ve školství, zdravotnictví dochází k další nivelizaci. Mluví se sice o zvyšování tarifních mezd, ale děje se tak na úkor osobního ohodnocení. Vyšší mzdové prostředky nejsou k dispozici. Vysoké školství si sice vyvzdorovalo nějaké peníze navíc, ale předvolební sliby socialistické vlády o podpoře vzdělání jsou v troskách. Tak jako je v troskách jakákoliv snaha o radikální penzijní reformu.
V posledních měsících, obzvláště pak v uplynulých dnech, se projevilo velmi silné posilování české koruny vzhledem k ostatním zahraničním měnám. Bohužel, nelze jednoznačně prohlásit, že by to bylo dáno sílící ekonomikou, spíše jsou to spekulační očekávání v souvislosti s privatizací. Posilování koruny se jen nepatrně pozitivně projevuje pro spotřebitele. Ceny dovozového zboží neklesají tak rychle jak by měly a nepociťujeme dostatečně toto razantní zlevňování koruny ani u produktů vyráběných z dovážených surovin. Naopak velmi silné problémy s takto posílivší korunou mají exportéři, jejichž zboží se na zahraničních trzích stává méně cenově konkurenceschopným.
Mimochodem probíhající privatizace je naprosto nepřátelská ke svým spotřebitelům, protože zde zakonzervovává monopolní postavení především u těch služeb na nichž jsou všichni občané v našich klimatických podmínkách velmi závislí a to je u energií. Tam, kde není volná soutěž a konkurence, nastupuje cenový diktát monopolu, byť by byla snaha jakkoliv ho regulovat. Hrozivé je i tempo s jakým dochází k vnitřnímu zadlužení naší země. Musím ovšem konstatovat, že může být i podstatně hůře.
Ve svém posledním letošním sloupku si Vám dovoluji v tomto čase navýsost svátečním, v čase kdy se každý snaží dělat radost jeden druhému, v čase vánočním popřát pohodu, klid a štěstí. Do příštího roku Vám taktéž přeji hodně zdraví, dostatek dobrých nápadů, pevné rodinné a přátelské zázemí a co nejméně konfliktních situací.
