Boj o prezidentský post se zostřuje. Proti kandidátovi ODS, který v součtu hlasů vyhrál všechna předchozí kola, a přesto zatím nebyl zvolen, nastupují stále noví a noví uchazeči. Někteří zaskočí politiky – navrhovatele tím, že se svou kandidaturou nesouhlasí a ještě než se stanou oficiálním kandidátem, tak „odstupují“. Jiní vydrží se svou kandidaturou pár dnů, někteří i pár týdnů. A ještě jiní svou kandidaturu vyvolávají a „vynucují“ si, aby je příslušný počet poslanců a senátorů nominoval. A tak se začínají kout pikle a takzvaně „politikařit“. Objevují se pro někoho nové skutečnosti kolem jednotlivých kandidátů. Například ten poslední z dílny současné vládní koalice měl údajně získat vysokoškolské magisterské vzdělání v té době na ještě neexistujícím oboru. Stihnout to měl dokonce během jednoho roku. Nic na tom nemění, že kdysi před několika desítkami let studoval v jiném oboru, který podle zpráv v tisku nedokončil. Každý současný vysokoškolský student ví, že když studium nedokončí či přeruší, tak zkoušky z předchozí doby, které by chtěl uznat při případném dalším studiu, jsou po určité době neplatné. Jejich platnost určitě vyprší dříve než po 30 letech, protože věda a to i společenská šla mílovými kroky vpřed. V případě ukončení studia (pro neprospěch) pak musí absolvovat řádné přijímací řízení. Možná by bylo zajímavé jak přijímací řízení jednoho ze současných prezidentských kandidátů dopadlo, na jaký obor se hlásil a z čeho dělal zkoušky. Jestli se potvrdí, že datum vydání diplomu magistra je z jara 1993, pak by přijímací zkoušky na magisterské studium musel dělat v létě 1990 a celé studium trvající běžně 5 – 6 let absolvovat za necelého 2,5 roku. Pokud však prezidentský kandidát získal titulu magistra za jeden rok VŠ studia, pak je to možná jeden z dalších světových unikátů České republiky. Zajímavé je i to, že údajně je na diplomu podepsán kolega z disentu jako tehdejší rektor Univerzity Karlovy. Možná se za zásluhy mohou udělovat čestné doktoráty, ale určitě by se neměla tímto způsobem devalvovat studia na vysokých školách, notabene na Univerzitě Karlově. A tak se před poslanci, kteří budou diskutovat o jeho podpoře, otevírá celá škála možných otázek. Například zda a jak dokončil v roce 1967 studia na MFF. Zda, kdy, z čeho a na jaký obor dělal přijímací řízení v 90. letech na UK či zda byl přijat bez přijímacího řízení. Za jak dlouho a co vlastně vystudoval?
Politikové by však měli dělat především politiku. Měli by vytvářet pokud možno pouze základní pravidla pro slušné žití občanů ve své zemi. Tak například penzijní systém tak, jak byl kdysi prezentován tehdejším ministrem práce a sociálních věcí panem Špidlou, není do budoucna udržitelný. O problému se ví více než deset let a markantním se stává během vlády sociální demokracie, kdy téměř celou dobu je systém deficitní. Deficitní znamená to, že se na důchody vybere méně než kolik se během jednoho roku důchodcům vyplatí na penzích. Deficit se neustále prohlubuje a v posledních letech tak musí být důchody ve výši zhruba dvou desítek miliard korun dopláceny z jiných daní. V budoucnosti se dá očekávat ještě další prohloubení deficitu, protože do systému je zakomponována pravidelná valorizace důchodů a navíc dochází k situaci, kdy budou odcházet poměrně silné ročníky do důchodu a naopak v zaměstnaneckém poměru bude méně lidí. To znamená, že méně lidí bude do systému přispívat. Naopak více bude čerpáno a to i z toho důvodu, že se daří prodlužovat délku života našich seniorů. (To je jediné pozitivum.) Sociální demokraté diskutují jednu z možných variant reformy. Začínají uvažovat o zavedení osobních účtů v rámci penzijního pojištění. Systém se tím zprůhlední, ale peníze v něm, bohužel, nepřibudou. Občan by měl mít informace o stavu svého fiktivního penzijního účtu. Bude se tak moci svobodně rozhodovat zda-li bude odcházet do důchodu po odpracování povinné délky zaměstnání dříve, či později (když mu to zdravotní stav dovolí a bude mít chuť do další práce). Bohužel, fikce v podobě navrhovaných úprav má do nezbytné a razantní reformy penzijního systému je ještě hodně, ale hodně daleko.
