V posledních měsících probíhá mnohdy až velmi vášnivá diskuse o nutnosti vrátit dopravní policii pravomoc odebírat řidičské průkazy na místě zjištění závažných přestupků. Jedním z důvodů, o který se opírá argumentace ve prospěch tohoto opatření, je údajný enormní nárůst počtu nehod a zvláště pak počet zraněných a mrtvých, což bývá připisováno dle některých policejních představitelů rostoucí agresivitě řidičů. Každý zmařený život či zraněná osoba je bezesporu tragickou událostí.
Statistické údaje při komplexním zkoumání však spíše svědčí o tom, že z dlouhodobého hlediska jezdí řidiči na českých komunikacích relativně lépe a bezpečněji. Zdůrazňuji tady slovo relativně. Počet nehod sice v roce 2003 nepatrně stoupl oproti roku 2002, ale i tak se pohybuje na průměru posledních 10 let. V loňském roce na našich silnicích zahynulo hrozivých 1319 osob, ale přesto je tento počet čtvrtým nejnižším za posledních deset let. Počet těžce zraněných dosáhl 5253 osob, což je vůbec nejméně za novodobé existence ČR. Lehce bylo zraněno přes 30 000 osob, což představuje dlouhodobý průměr. Tato čísla je zapotřebí z důvodu srovnatelnosti porovnávat ještě s dalšími údaji. Za deset let vzrostl počet zaregistrovaných osobních automobilů o téměř 700 tisíc, což je nárůst o 23,5 procenta. Počet nákladních automobilů se zvýšil o 150 tisíc, což představuje nárůst o 52,5 procenta. Zvýšil se i počet vydaných řidičských průkazů. Kdybychom porovnávali počet usmrcených v roce 1994 a 2003, tak i přes nárůst počtu zaregistrovaných automobilů došlo k poklesu počtu mrtvých téměř o 11 procent a u počtu těžce zraněných o téměř 16 procent.
Při zkoumání těchto statistických údajů je malým zázrakem, že i přes enormní růst zatížení našich komunikací nejsou následky dopravních nehod ještě tragičtější. Za zamyšlení stojí spíše fakt, že nedochází k razantnímu zvyšování počtu kilometrů dálnic. Je to vinou nejenom nedostatku financí, ale i činností různých ekologistických militantních sdružení, které tyto stavby brzdí (např. obchvat Plzně, dálnice Poděbrady – Hradec Králové či dálnice Českým Středohořím). Za léta prodlení stavby těchto úseků jde tak nepřímo na jejich vrub účet za stovky lidských životů.
Při diskusích o zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích by se kompetentní orgány měly zabývat spíše než navrácení možnosti odebírat řidičské průkazy policisty přímo na místě přestupku záležitostmi, jak urychlit stavbu bezpečných čtyřproudých komunikací. Na mnohých silnicích 1. třídy jsou totiž vyjeté koleje do takové hloubky, že řidič může mít pocit, že jede po železničních kolejích nebo dokonce na lodi. Však také mezi nejčastějšími a zároveň nejtragičtějšími příčinami nehod bývá nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Na mnohých komunikacích by za nebezpečnou mohla být považována již rychlost kravského povozu.
Problematické bývá i dopravní značení. Někdy je na přehledných úsecích zbytečně náhle omezována rychlost. Kapitolou samou o sobě je jízda kamiónů. Nejenže jsou kamiony často přetíženy, čímž způsobují rychlejší opotřebení komunikací, ale často pak svou bezohlednou jízdou způsobují vznik složitých dopravních situací. Téměř folklórem se na našich víceproudých silnicích stává souběžná jízda kamiónů, kdy jeden jede rychlostí 105 km v hodině a druhý ho předjíždí rychlostí o 1 až 2 kilometry vyšší.. Nejenom že porušují pravidlo o rychlosti jízdy, ale navíc ještě blokují ostatní účastníky silničního provozu.
Ze statistického pohledu jsou zajímavé i údaje o nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu. Ty tvoří necelých 5 procent z celkového počtu nehod. V roce 2003 se počet nehod pod vlivem alkoholu proti roku 2002 ještě snížil. O život při nich přišlo 111 osob, což byl pokles oproti roku 2002 o více než 18 procent. Tyto údaje jsou v rozporu s vytvořeným mediálním obrazem, že se u nás stále více jezdí pod vlivem alkoholu. Posiluje se tak představa, že by měla být zachována nulová tolerance alkoholu za volantem. V zemích EU, kam letos 1. května vstoupíme, existují velmi diferencované přístupy k této problematice a pokud řidič nezaviní nehodu, je mu tolerováno od 0,3 do 0,8 promile alkoholu v krvi. V případě, že však nehodu zaviní, jsou sankce velmi citelné. Zvláště pak, dojde-li při nehodě ke zranění osob. Interpretace výše uvedených statistických údajů může být však velmi rozdílná v rámci jednotlivých lidských profesí.
