Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních byl poslanci vpuštěnbez větších obtíží do druhého čtení. To ovšem o kvalitách novely samo osobě ještě příliš nevypovídá. Jaký je tedy tento vládní návrh? Nestanese jen dalším regulačním dokumentem, který bude mít za následek zvýšenícen, růst moci státních úředníků a problémy podnikatelů v této oblasti?Hlavní změnou, kterou novela přináší, je částečná změna systému zdaněnítabákových výrobků (vedle pevné sazby se zavádí i sazba procentní zkoncové ceny) a zavedení povinnosti tzv. kolkování lihovin.Předkladatelé byli dle svých slov vedeni snahou zabránit potenciálnímdaňovým únikům. Druhou pohnutkou pro novelizaci měla pak být snaha opostupné přizpůsobení velikosti spotřebních daní u nás normám EU.
Zde se dostáváme k prvnímu problému. Je totiž legitimní se domnívat, žetlaky EU na přizpůsobení našeho daňového systému s daňovým systémemunie jsou trochu nefér. Vždyť můžeme si dovolit například tak vysokéspotřební daně, jaké jsou běžné ve vyspělejší části Evropy? U paliv jezjevné, že růst ceny ropy zatěžuje více ekonomiky energetickynáročnější. České hospodářství, stavěné celých čtyřicet let na těžkémprůmyslu (a bohužel politika MPO se dnes v tomto ohledu téměř nemění),lze jen obtížně srovnávat se západoevropskými ekonomikami, které běžněpoužívají moderní technologie citlivé k životnímu prostředí.
Zajímavou noticku lze nalézt v závěru obecné části důvodové zprávyvládního návrhu. Podle ní nás v budoucnu čekají další podobné novely,neboť plné kompatibility s právem Evropské unie ještě nebylo dosaženo.Dosažení alespoň úrovně minimálních sazeb spotřebních daní v EU je prýmožné pouze postupnými kroky. Máme se tedy na co těšit. Ze stranyčeských úředníků však tato slova zní až příliš pohodlnicky. Postupnézvyšování daní posvěcené evropskými byrokraty je sice pro úředníkyúplné terno (složitost daňového systému, administrativních opatření aregulace vytváří živnou půdu pro růst úřednického stavu), avšak totéžby nemělo platit pro pravicovou část českého politického spektra.
V důvodové zprávě se dále například uvádí, že dopady úpravy daňovéhozatížení u cigaret do státního rozpočtu se nedají vyčíslit. Autoři sepatrně zapletli do vlastní sítě neprůhledného stanovování daní u těchtokomodit. To je v přímém rozporu s proklamovanou snahou o zjednodušenísystému spotřebních daní. Právě zjednodušení se mělo stát hlavnímnástrojem boje proti daňovým únikům. Vláda však na tuto ideu záhyrezignuje a naopak dále zatěžuje dovozce například povinností kolkovatnejen cigarety, jako doposud, ale nově i konzumní líh a lihoviny.
Novela je pouze pokračováním v tradici málo transparentního daňovéhosystému. Jeho úspěšné zauzlování pomalu, ale jistě dosahuje vrcholu,neboť dnes i samotní daňoví poradci volají po určitém zjednodušení.Celá řada rozdílných sazeb a výjimek u komodit stěží rozlišitelnýchpřímo ponouká podnikatele k využití nejnižší disponibilní sazby daně.Vládní normy takto paradoxně vytváří prostředí příznivé pro vznik tzv.daňových úniků. Pokud vládní úředníci chtějí tedy skutečně trhu pomocia zároveň podpořit podnikatelskou činnost, což se snaží neustáleproklamovat, musí snížit celkové zdanění podnikatelského sektoru.Problém daňových úniků je pak nejsnáze řešitelný maximálnímzjednodušením daňového systému.
Proč je vlastně politické rozhodování příznivě nakloněno tak vysokémuzdanění komodit jako jsou tabák, alkohol či benzín spotřební daní.Argument celospolečenského konsensu lze použít nanejvýš u tabáku, aletěžko si lze představit, že by většina voličů hlasovala pro potíráníalkoholu. Úplně zcestně pak zní úvahy o tom, že by si spotřebitelésvorně přáli zvyšování cen benzínu, protože by cítili nutnost omezeníjeho spotřeby. Uvalení spotřebních daní na tyto komodity je pak pouzepolitickou otázkou a nástrojem snadného naplňování státního rozpočtu.
Vládní novela zákona o spotřebních daních je z pohledu moderníekonomické teorie neakceptovatelná. Vždyť například volání po přímémstanovování pevných cen tabákových výrobků i když „existuje na trhuširoce rozvinutá konkurence“ je výrazným krokem zpět. Krokem k vyššíregulaci, vyššímu útlaku podnikatelů a hlavně vyšším cenám výrobků prospotřebitele. Bohužel takových příkladů lze v novele nalézt vícero.
Celkové efekty budou tedy jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitelenegativní. Podnikání jsou stavěny nové překážky administrativnímzvýšením nákladů plynoucích z větší nepřehlednosti daňového systému (čisofistikovanějším zvyšováním daní?). Mnoho firem tak bude nuceno zodvětví odejít. Konkurence se sníží a ceny naopak porostou.
