Grégrovi experti zveřejnili zprávu o stavu průmyslu
Při zanícené obhajobě megalomanského Velkého třesku jeden z jeho duchovních otců, náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček, odpověděl na dotaz Českého rozhlasu, kdo bude rozdělovat peníze z nových dotačních programů, jednoznačně: na ministerstvu je mnoho kvalitních lidí a rozdělovat peníze budou „samí experti“.Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní chce zřejmě daňovým poplatníkům dokázat, že jeho experty neplatíme nadarmo. Na své internetové stránce www.mpo.cz proto zveřejnilo dokument „Panorama českého průmyslu 2000“ s impozantním rozsahem několik set stran. Hodnocení lze ovšem shrnout do tří slov: škoda toho papíru.
Číst, psát, balit
Zpráva o stavu českého průmyslu je rozdělena do 17 kapitol podle odvětví. O nich se zpravidla dočteme, že se jedná o „strategické odvětví národního hospodářství“ nebo že „hraje významnou roli při zajišťování potřeb navazujících oborů“ (těžko si představit fungující obor, který by takovou roli nehrál).Vzhledem k enormnímu rozsahu jeden podrobnější příklad za všechny. Řekněme tedy kapitola č. 4 – Celulózopapírenský průmysl (str. 168–186). I toto odvětví je pochopitelně „strategické“. Jeho produkty, zejména papír, v jazyce ministerských úředníků „hrají nezastupitelnou úlohu při šíření informací a znalostí“. Přeloženo do češtiny: na papír se může psát a napsané lze přečíst. Ovšem „neméně významné je jeho uplatnění v oblasti obalů“ (vše str. 167). Tak do papíru se dá balit? Kdo by to řekl…O tom, že podobná moudra nejsou ojedinělá, svědčí třeba str. 43, kde se o potravinářském a tabákovém průmyslu píše, že „dodává distribuci široký sortiment výrobků většinou určených pro běžný konzum“. Ale zpět k celulózopapírenství. Ministerstvo s jakýmsi překvapením sděluje, že rozmístění výroby je v České republice „situováno především v návaznosti na nejvýhodnější přísun hlavní suroviny a na zajištění dalších ekonomicky výhodných podmínek pro tuto výrobu“ (str. 172). To dá zdravý rozum, že když stavím papírnu, tak poblíž zdroje vody a dřeva či dopravních cest. Naši předkové díky tomu prosperovali, než jim předchůdci dnešních Grégrových úředníků továrny znárodnili.Na str. 173 narazíme na pěknou ukázku toho, jak uvažují autoři Panoramatu: „Přestože je v současné době poptávka po buničině a papíru vysoká, skladové zásoby se postupně snižují.“ Mělo snad zboží, po kterém je vysoká poptávka, zůstat ležet ve skladech jako za socialismu?
Potravní řetězec
Uměleckým i analytickým vrcholem textu je pasáž o tuzemské spotřebě papíru. Podle ministerstva průmyslu totiž „spotřeba papíru a jeho výrobků na obyvatele na rok je celosvětově uznávaným ukazatelem životní úrovně s přímou vazbou na HDP“. Škoda, že se nedozvídáme, kdo a proč takový ukazatel blahobytu uznává. Grégrovi lidé dále píší: „V tomto ukazateli se v roce 1999 projevila celkově nepříznivá ekonomická situace ČR, neboť poklesl o 1,4 kg na hodnotu 83,6 kg na jednoho obyvatele za rok. Tím vzrostlo naše zpoždění za vyspělými státy.“ Takže musíme papírem víc plýtvat, abychom dohnali Evropskou unii?Na toto téma má Panorama českého průmyslu 2000 jeden zvlášť učeně znějící postřeh: „Tuzemská spotřeba roste, svou dynamikou převyšuje tempo růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a ve vazbě na schodek v obchodní bilanci je saturována dovozem.“ (str. 182). Dá se to ovšem říci i stručněji: co si nevyrobíme doma, to si dovezeme. Skutečně překvapivý závěr. O většině odvětví včetně papírenství Grégrovi úředníci míní, že „investiční aktivita je trvale nedostatečná“ (zřejmě to vědí lépe než podnikatelé v branži). Výjimkami jsou pouze obory, které ministerstvo průmyslu podporuje nebo nad nimi drží ochrannou ruku — například hutnictví, u nějž se vyzdvihuje „zpracovaný program restrukturalizace ocelářského průmyslu“, který si „pro zajištění potřebné konkurenceschopnosti“ vyžádá 56 miliard do roku 2010. Podle Panoramatu se vlastně dobře rozvíjejí pouze ta odvětví, jimž pomáhá stát — třeba výroba škrobu (str. 48) a podobné strategické podniky.Na závěr ještě jedna perlička. Nalezneme ji na str. 44 v kapitole o potravinářském průmyslu: „Pozice jednotlivých článků potravního řetězce se v posledních letech mění a expanze nastává především u distribučních řetězců.“ Čteme dobře? Potravní řetězec? Někdo z expertů si pravděpodobně vzpomněl na hodiny biologie ze základní školy, jen se mu to nějak popletlo. Byla by to zajímavá podívaná, ale orel své úlovky do supermarketu skutečně nedodává.
