Nový zákon o pojistném pomůže jen Všeobecné zdravotní pojišťovně
Minulý týden schválili poslanci zásadní novelu zákona o zdravotním pojistném, která výrazně posílí dominanci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na trhu. Jak? V současné době zůstává 40 % peněz vybraných od klientů jednotlivým zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou lidé nahlášeni, a 60 % se přerozděluje. Napříště se však má přerozdělovat 100 % všech příjmů pojišťoven, a to podle průměrných nákladů na člověka v jednotlivých věkových skupinách ve všech pojišťovnách dohromady. Sníží se tím deficit VZP, jinak novela neřeší nic.
Mýtus o chudých
Všeobecná zdravotní pojišťovna byla po schválení novely velmi spokojena. Jak by ne, změna jí přinese do rozpočtu dodatečných zhruba 2,5 miliardy korun. Pochopitelně na úkor ostatních pojišťoven, neboť celkový objem peněz plynoucích do zdravotnictví se novelou nezvyšuje. Hlavním zdůvodněním přijaté změny bylo podle VZP to, že má nejvíce těch pacientů, které ostatní pojišťovny nechtějí, protože jsou příliš drazí, tedy především důchodců. Toto často opakované tvrzení ale není pravdivé.K tomu, abychom pochopili, proč se ti nejnákladnější pacienti kumulují spíše mimo VZP, je nutné podívat se na systém českého zdravotního pojištění. Zdůrazněme, že se ve skutečnosti nejedná o žádný systém pojištění, ale spíš o jiný druh daně. Pojišťovny se nemohou lišit svou nabídkou, výšku pojistného stanovuje zákon, přičemž jediným kritériem je příjem pojištěnců a nijak se nezohledňuje rizikovost, věk či vlastní preference pojištěnců. Dále pojišťovny nemohou nikoho odmítnout pojistit. V tomto směru funguje pojišťovna jako úřad, kam se lidé pouze nahlásí.Největším regulátorem rozdělení na trhu českého zdravotního pojištění jsou proto lékaři a zdravotnická zařízení. Jedni i druzí totiž chtějí mít pacienty pojištěné tam, kde na rozdíl od VZP platí včas a řádně, tedy u oborových a zaměstnaneckých pojišťoven. Přemluvit pacienta, aby od VZP odešel, není nic těžkého: z jeho pohledu se téměř nic nemění a přehlášení do jiné pojišťovny pro něj znamená jen vyplnění jednoho formuláře. Z logiky věci lékaři přesvědčí o změně pojišťovny zejména ty pacienty, kteří je navštěvují často, což jsou zpravidla ti nákladnější. Kdo k lékaři nechodí, nemá ani důvod měnit pojišťovnu. VZP tak sice stále má nejvíce pojištěnců – zhruba sedm milionů, za ní následuje Zaměstnanecká pojišťovna ministerstva vnitra s necelým milionem klientů -, ale ne nutně těch nejdražších.
Není důvod vybírat
Skutečnost, že nejnákladnější pacienty nemá VZP, potvrzují i dostupná data. Pokud si rozdělíme pojištěnce do skupin podle pohlaví a věku a porovnáme průměrné náklady na jednoho klienta z dané skupiny u VZP s výsledky ostatních pojišťoven, zjistíme, že v drtivé většině skupin jsou náklady VZP nižší. Výjimkou jsou pouze muži ve věku 25 až 45 let, kde náklady VZP mírně převyšují průměr.Pokud novela bere za základní veličinu, podle níž se bude přerozdělovat, průměrné náklady všech pojišťoven v jednotlivých skupinách pojištěnců, pak na tom vydělá pojišťovna, jejíž náklady budou nižší než celkové průměry – a tou je právě VZP, která získá na úkor ostatních pojišťoven zmíněné 2,5 miliardy. Stojí za pozornost, že kdyby se měnil jen samotný mechanismus, avšak k přerozdělení by zůstávalo pouze 60 % jako dosud, VZP na změně prodělá necelé 2 miliardy ročně. Systém pro ni začíná být výhodnější až při přerozdělení větším než 80 % a nejvíce získá právě při schválených stech procentech.Co lze nyní očekávat? Vedle zhoršení finanční pozice oborových a zaměstnaneckých pojišťoven, možného krachu některých z nich a posunu VZP směrem k totálnímu monopolu dojde i k oslabení motivace ostatních pojišťoven vybírat pojistné. Proč by to také dělaly, když úspěšnost výběru nebude mít vliv na jejich finanční pozici? Schválená změna tak znamená jen účelové převedení dalších peněz do VZP, které nevyřeší systémový deficit ani této pojišťovny, natož pak českého zdravotnictví jako celku.
