Pohled hlavy státu na ekonomickou situaci je zavádějící. Posun hospodářství za poslední tři roky brzdily vleklé koaliční spory. Těžko si lze představit člověka, který předsunuje obecný zájem před zájem privátní.
Nemohu se ztotožnit s prezidentovým konstatováním o „nevalném“ stavu našeho současného hospodářství. Rozdíl mezi stavem našeho hospodářství před třemi lety a dnes představují tři roky vyplněné koaličními spory, předvolební a permanentní volební kampaní. Z těchto důvodů minulá vláda neměla sílu a někteří její členové možná ani zájem pokračovat v zásadní ekonomické reformě. Ta vyžadovala důsledně pokračovat v privatizaci bank a společností s významnou státní účastí a připravit koncepci privatizace dalších společností jako jsou Transgas, České dráhy a jiné. Na příkladech mnoha společností se státní účastí či státních podniků vidíme, že vláda premiéra Václava Klause nebyla schopna provést jejich zásadní restrukturalizaci.
Privatizace by tvořila výchozí podmínky pro cenovou deregulaci )v případě energií a nájemného) a vznik konkurenčního prostředí. S důslednou privatizací je spojena dostatečná motivace. Odstranění tržních nedokonalostí působených cenovou regulací by vytvořilo tržní tlaky na tolik požadovanou restrukturalizaci podniků. Ty by musely být provázeny razantnějším snížením daní z příjmu právnických osob. K realizaci nezbytných kroků k tomu, aby naše hospodářství na tom nebylo po osmi letech „nevalně“, je zapotřebí širšího politického konsenzu.toho, jak vyplývá z volebních preferencí, nebude možno v České republice dlouhodobě dosáhnout prostřednictvím poměrného volebního systému. Řešením se jeví většinový volební systém, který by také přispěl ke kultivaci našeho politického života.
Diskutabilní je prezidentovo tvrzení, že Maďarsko zprivatizovalo obdobnou část své ekonomiky, aniž se tam tak masivně tunelovalo: Dosud nebyla publikována seriózní studie, která by dokázala vyčíslit, ve kterých zemích a za kolik bylo vytunelováno. Problematická se jeví i definice pojmu „tunelování“ v ekonomickém slova smyslu. K neetickému nakládání s majetkem u nás většinou dochází v souladu s existující děravou legislativou. V České republice dochází k těmto negativním procesům převážně v průběhu privatizace v případě společností s významnou státní účastí a po privatizaci v souvislosti s koncentrací akciových podílů. V Maďarsku a jiných zemích k němu došlo už před privatizací, v období tzv. předprivatizační agónie.
Nepřesvědčivě působí identifikace prezidenta V. Havla s názorem, že „jsou u moci lidé nedůvěryhodní, kterým jde víc o vlastní prospěch, než o zájem obecný“. Neznám člověka, kterému jde víc o zájem obecný než o vlastní prospěch. Každému racionálnímu jedinci je vlastní, že sleduje vlastní prospěch. Na jeho schopnostech závisí, jak je tento vlastní prospěch v souladu se zájmy jeho okolí. Pokud se mu zdaří oba zájmy efektivně spojit, je to užitečné pro společnost. Fungující právní řád, instituce, tradice a zvyky orientující cílevědomé úsilí jednotlivce ve prospěch rodiny, obce, společnosti.
