Přechod od deficitních rozpočtů k přebytkovým

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo svým usnesením v druhé polovině prosince návrh rozpočtu pro příští rok. Pro Pražany to může být docela povzbudivá zpráva. Určitě je to veselejší čtení než tomu bývalo v uplynulých letech. Schvalování rozpočtu pro hlavní město není o nic jednodušší záležitost než schvalování státního rozpočtu pro celou Českou republiku.
Při celkovém hodnocení rozpočtu Prahy je třeba znát některé souvislosti, které běžnému občanovi zůstávají skryty. Rozpočet hlavního města Prahy musí vycházet z platných zákonů. Jedná se především o Zákon o pravidlech územních rozpočtů a o Zákon o rozpočtovém určení daní. Orientaci ve schváleném rozpočtu pak znesnadňují dotace, které přichází ze státního rozpočtu, případně další finanční toky.
Za nejpozitivnější krok lze považovat to, že schválený rozpočet pro příští rok prakticky zastavuje trend z minulých let, který spočíval v zadlužování města. Zároveň lze spatřit snahu o zavedení různých forem úspor. Za pozitivní se dá považovat, že oproti roku 2004 jsou celkové plánované výdaje nižší o více než 1,64 miliardy Kč. Jen nepatrně, na rozdíl od státního rozpočtu, rostou běžné výdaje. Prakticky se dá hovořit o reálných úsporách, protože nárůst běžných výdajů je nižší než letošní míra inflace a očekávaná inflace v příštím roce. Běžné výdaje tak porostou jen o 136 milionů Kč, což je přibližně o necelého půl procenta.
Celkové výdaje rozpočtu hl. m. Prahy pro rok 2005 tak činí 40,432 miliardy Kč, z čehož 28,8 miliard Kč je hrazeno z příjmů města (daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, DPH, místní a správní poplatky, další nedaňové příjmy, různé formy dotací). Dalších 11,631 miliard Kč bude z části zajištěno z dotací (hl. m. Praha je obdrží ze státního rozpočtu) a zčásti jsou to prostředky, které byly ušetřeny v roce 2004. Část finančních prostředků je k dispozici v kapitole pokladní správa.
Zastupitelstvo hl. m. Prahy projednávalo a schválilo i velmi odvážný výhled rozpočtového hospodaření až do roku 2010. Z tohoto výhledu je patrné, že hl. město by chtělo v budoucnosti hospodařit s rozpočtovým přebytkem a to i přesto, že řadu let bude muset vytvářet rezervu pro splácení dluhopisů, které vydalo na financování některých staveb nezbytných pro zlepšení infrastruktury, (hlavně metro a další dopravní stavby, část prostředků byla použita i na likvidaci povodňových škod).
Pokud se představitelům hl. m. Prahy podaří tento záměr splnit, nezbývá než jim zatleskat. Dávají tím příklad jak by měl být sestavován rozpočet na celostátní úrovni a ukazuje se, že municipální politikové to umí mnohdy lépe než politikové na celostátní úrovni. Je však ještě potřeba udělat něco pro lepší přehlednost a srozumitelnost sestavování rozpočtu, a měl by se změnit zákon o rozpočtovém určení daní tak, aby tyto rozpočty nebyly zatěžovány a zkreslovány chybami, které vznikají při přerozdělování dotací na centrální úrovni. Nebude pak potřeba složitě vysvětlovat, že rozpočet vlastně není deficitní za situace, kdy část prostředků musí stejně plynout do rozpočtu města z rozpočtu centrálního. Nejen, že se v tom za současné situace špatně orientují běžní občané, kteří mají zájem sledovat hospodaření města. Dělá to problémy i některým politikům, kteří v současné době stojí např. v opozici v zastupitelstvu hl. m. Prahy. Špatně se orientují třeba i někteří novináři, kteří nejsou svým vzděláním ekonomové.